"Mrzneš tady," zamumlala za mnou Elena. Stála jsem vzadu na zahradě a pozorovala hvězdy. Bylo mi jedno, že je mi zima. Nechtěla jsem se vracet dolů. "Aspoň jsem ti donesla svetr." podala mi ho.
"Děkuju," oblíkla jsem si ho na šaty a posadila se na schodek. Elena se posadila vedle mě. "Měla bys jít dovnitř, El. Běž za Nolanem."
"Neopustím tě," zašeptala a vzala mě za ruku. "Lucas je idiot, Winnie. Nezaslouží si tě-"
"Cože?" překvapeně jsem se na ní podívala. "Může si dělat co chce. Je mi úplně jedno.."
Elena se pousmála. "Může si to sama sobě nalhávat, Win, ale vidím jak se na něho po tajnu díváš. Vidíš v něm něco, co nikdo jiný nevidí-" nachvíli se odmlčela a potom pokračovala. "V deváté třídě Lucas chodil s jednou holkou.. Jmenovala se Melanie.. V té době ještě nebyl takový jako teď- miloval jí- opravdu moc.. ale ona se zamilovala do někoho jiného a nakonec se i odstěhovala. Zlomilo ho to a od té doby je takový jaký je."
"Jak moc se změnil?" zajímala jsem se.
"Hodně-" povzdychla si. "Změnil partu.. S Nolanem se kamarádili už od školky, takže bylo jasné, že udělají všechno spolenčně. Začali kouřit a chlastat. Dostávali se pořád do nějakého problému.. Všichni se jim začali vyhýbat, protože jediný špatný pohled na Lucase a jeho partu dopadl špatně- Co kdybychom se tam vrátili, Winnie? Nemusíš se s ním bavit.. Je tam spoustu lidí s kterýma by ses mohla seznámit."
"Dobře," přikývla jsem a zvedla se. Pomohla jsem Eleně na nohy a společně jsme se vrátili dolů. Došli jsme k Nolanovi, který si povídal s nějakým klukem.
"Tady jste!" široce se usmál a objal El okolo ramen. "Winnie toto je Connor." představil nás a já se usmála na kluka se špinavě blond vlasy a s milým úsměvem.
"Těší mě," řekl.
"Mě taky," přikývla jsem. "Tak co? Líbí se vám tady aspoň trochu?"
"Je to tu fajn," usmál se Connor. "Nechtěl jsem sem prvně přijít, ale Nolan mi řekl, že bych se s tebou měl seznámit-"
"Opravdu?" zeptala jsem se a podívala se na Nolane, který jen nevinně pokrčil rameny.
"Páni! Našel jsem medaile!" ozval se někdo zazadu a já se rychle otočila. Přímo u krabice, kde jsem měla schované všechny ceny z baletu stál nějakej kluk. "Balet?" rychle jsem k němu přešla a krabici zavřela.
"O nic nejde," řekla jsem. "Jsou to jen staré věci.."
"Tys dělala balet?" zeptal se ochraptěla Lucas a já se na něho překvapeně podívala. Ani jsem si nevšimla, že ke mě došel. "Proč jsi přestala?"
"To není tvoje věc," zavrčela jsem. Chtěla jsem kolem něho projít zpět za Connorem, ale chytl mě za zápěstí. "Pusť. Mě." na každé slovo jsem dala důraz.
"Vidím že ses seznámila s Connorem. Měla by sis na něho dát pozor," řekl aniž by mě pustil.
"A proč mi to říkáš? Nikdo horší než ty neexistuje.. A to s kým se bavím není tvoje věc. Měl by ses vrátit za tou svou blondýnkou."
Lucas se ušklíbl. "Ty žárlíš," řekl potichu. "že ano, Princezno?"
"Nežárlím," odpověděla jsem naštvaně. "Nemám důvod žárlit. Jsi kretén. Nejsme ani přátelé."
"Au," řekl. "To mě ranilo." pomalu mě pustil a já o krok couvla. "Ale co není může být.."
"Naser si-" ukázala jsem na něho prostředníček a vrátila se zpět za Connorem. Nolan s Elenou někam zmizeli. "Promiň- Bydlíš tady od narození?"
"Ne," zakroutil hlavou. "přistěhoval jsem se sem z Anglie, když mi bylo pět."
"Jsi angličan?"
"Napůl," přikývl. "Máma je američanka."
"A zdědil jsi tu mrzutost angličanů po tátovi?" uchechtla jsem se a Connor se zasmál.
"Doufám že ne," odpověděl. "Někteří si dokonce myslí, že jsem i vtipný." až teď mi došel jak roztomilý smích měl. Celkově byl roztomilý. "Hele Winnie-" Connor si přejel rukou ve vlasech a nervozně se nadechl. "Mohl bych tě někdy někam pozvat? Teda pokud- Ježiš- jsem trapnej-"
"Nejsi trapnej," skočila jsem mu do řeči. "moc ráda s tebou někam někdy půjdu," usmála jsem se.
"Nebyl jsem si jistý, jestli to příjmeš.. Myslel jsem že ty a Lucas-"
"Já a Lucas?" vyjekla jsem překvapeně. "Mezi náma nic není.." podívala jsem se přes Connorovo rameno na Lucase, který upíjel z láhve piva. Lucas otočil hlavu a setkal se s mým pohledem. Rychle jsem uhnula a podívala se na Connora. "Dám ti svoje číslo, aby si mi mohl napsat."
"Dobře," přikývl a vytáhl mobil. "Tak povídej."
