"Bylo to vynikající, Winnie," usmála se Vee, když jsme dojedli. "Mohla by jsi sem chodit častěji. Z míchaných vajiček mi už je špatně." ušklíbla se na Lucase, který se jen pousmál. Od toho polibku, jsme spolu moc nemluvili. Zvedla jsem se od stolu a začala sklízet nádobí.
"Počkej pomůžu ti," Lucas se rychle zvedl a málem převrhl sklenici s vodou. Vee se na nás zmateně podívala.
"Budu u sebe-" omluvila se a vyjela z jídelny.
"Proč jsi najednou tak potichu," promluvil Lucas a položil talíře do dřezu. Povzdychla jsem si a pomalu se k němu otočila. Opřela jsem se o kuchyňskou linku.
"Protože si nejsem jistá, co ten polibek znamenal pro tebe, Lucasi," vysvětlila jsem. "Zdá se mi, že toho lituješ.. Bojím se, že mě chceš využít.. Já nevím-" schovala jsem si obličej do dlaní a zhluboka se nadechla. Slyšela jsem jak ke mě Lucas pomalu došel a zachvíli cítila jeho ruce na svých. Pomalu mi je odtáhl z obličeje a zadíval se na mě.
"Myslíš si, že tě chci využít?" zeptal se překvapeně. "To bych nikdy neudělal.. " nachvíli se odmlčel a já čekala až bude potřebovat. "Jenže spolu nemůžeme chodit."
"Cože?" zamumlala jsem. "O čem to mluvíš?"
"Nechci aby se ti něco stalo," začal. "Mám tolik lidí, kteří by mi nejradši ublížili.. A kdyby zjistili, co pro mě znamenáš-" umlčela jsem ho polibkem.
"Nikdo to přece nemusí vědět ne?" zeptala jsem se, když jsem se odtáhla. "Může to zůstat mezi námi..Nikomu nic do našeho vztahu není. Klidně budu pořád dělat, že tě nenávidím.." ušklíbla jsem se a Lucas se uchechtl.
"To ti nebude dělat takovej problém, že?"
"Ne," zakroutila jsem hlavou a Lucas mě vysadil na linku. Věděla jsem že riskuju, ale s Lucasem jsem se cítila jinak. Zajela jsem rukou do jeho vlasů a zadívala se mu do očí. Lucas nic neříkal- slyšela jsem jen jeho tlukot srdce. Nebo to možná byl můj. Lucas měl mnoho tajemství a já to věděla. Tušila jsem, že o něm neví zdaleka všechno. Jeho život byl tak temný, ale i tak jsem o něm chtěla zjistit všechno.
"Nad čím přemýšlíš?" zeptal se potichu Lucas a pohladil mě po tváři. V jeho očích jsem viděla něhu a ty pobavené jiskřičky.
"Nad ničím," usmála jsem se. "Měla bych uklidit to nádobí."
"Nádobí počká," zamumlal a přitiskl rty na ty mé. Nebylo to jako poprvé. Tentokrát jsem už trochu věděla co dělat. Zapletla jsem prsty do jeho vlasů a přitáhla si ho k sobě. Cítila jsem jak se do našeho polibku usmál a jeho ruka sjela po mých zádech na pas. Hladil mě a já cítila jak mi naskakuje husí kůže.
Najednou jsme uslyšeli bouchnutí dveří a Lucas ode mě odskočil. Seskočil jsem z linky ve chvíli, kdy se v kuchyni objevil nějaký kluk.
"Co tady děláš, TJ?" zeptal se Lucas a jeho hlas se změnil. "Říkal jsem ti ať jsem nechodíš."
"Ale, ale.. vyrušil jsem vás?" TJ se na mě otočil a olízl si ret. Hned na první pohled jsem věděla, že on je typ člověka s kterým nic nechci mít. "Kdopak je tady ta beruška?"
"To není tvoje věc," zavrčel Lucas a postavil se předemě. "Co chceš?"
"Dlužíš mi za jednu dávku , Lucasi," řekl a nespouštěl ze mě oči. "Víš že nerad dávám něco zadarmo."
"Půjdeme to vyřešit vedle," Lucas se rozešel k TJovi a prošel kolem něho do obyváku. TJ šel za ním a já se nenápadně postavil ke dveřím, abych všechno slyšela.
"Našel sis novou kočku?" zeptal se TJ. "Musím uznat, že takhle je vážně sexy. Určitě nechceš, aby se jí něco stalo, že?"
"Drž hubu, TJ," zavrčel Lucas a já si všimla jak zaťal pěsti. "Od Winnie se drž dál, rozumíš?"
"Nemusíš se hned čertit, Lucasi," zasmál se TJ. "Jen bych si s ní povídal.. Myslíš že by přijala pozvání na kafe?" viděla jsem jak TJ udělal krok ke kuchyni, ale Lucas se mu postavil do cesty. TJ se znovu uchechtl.
"Tu dávku ti zaplatím," oznámil mu Lucas. "Jen mi dej čas do zítřka."
"Tak dobře," přikývl. "Ale to jen kvůli tomu, že jsme tak dobří kámoši," TJ ho poplácal po hrudi. "Tak zítra. A pozdravuj tu kočku." sledovala jsem jak TJ odchází. Lucas zůstal stát v obyváku a já přemýšlela co udělat. Nakonec jsem vyšla z rohu a zadívala se na něho.
"Já ti to vysvětlím," pozvdychl si a otočil se ke mě čelem.
"Mluvil o kokainu?" zamumlala jsem potichu.
"Winnie," Lucas ke mě udělal krok a já ucouvla. "Bylo to už dávno, slibuju. Měl jsem ho jednou.. Prosím věř mi."
"Já ti chci věřit," špitla jsem. "A věřím.. Jen mi prosím slib, že si to už nikdy nevezmeš.."
"Slibuju," přikývl a pomalu ke mě došel. "A nedovolím nikomu aby ti ublížil. Nikdy."
