"Nevěděla jsem, že je Nolan bohatý," vydechla jsem, když jsem se rozhlížela po jeho obrovském domě.
"Nejsem," ozval se za mnou. "Můj otčín je bohatý.. Je to kretén." Otočila jsem se a viděla jak se ušklíbl. "Jsem rád, že jste dorazili. Vypadáte úžasně." všimla jsem si, jak nespouští pohled z Eleny. Musela jsem se pousmát.
"Došli jsme rádi," promluvila jsem. "Ale doufám, že nepodáváš jen pivo.. Máš nějaký džus nebo něco-"
"Jasně." přikývl. "V kuchyni.. zavedu vás tam." Nolan se rozešel domem a my šli poslušně za ním. Když jsme došli do rozlehlé kuchyně, obdivně jsem se rozhlídla. "Tady," ukázal na lednici. "Nalijte si co chcete. Teď vás na chvilku opustím, ale hned jak to půjde si vás zase najdu." Nolan odešel a Elena otevřela ledničku.
"Džus?" usmála se na mě přes rameno a já přikývla. Nachystala jsem kelímky, do kterých Elena nalila pomerančový džus. "Přemýšlela jsem o tom, co chceš udělat, Winnie-" začala Elena a vyskočila na kuchyňskou linku. "Nebojíš se, že ti Lucas ublíží?"
Otočila jsem se, abych se ujistila, že nás nikdo neposlouchá. "Ne," zakroutila jsem nakonec hlavou. "Nechápu proč se ho tak bojíte. Je jako ostatní.. Možná se tak nechová, ale já takovej typ lidí znám."
"Bože holka," zasmála se Elena. "Líbíš se mi! Nikdy bych neřekla, že budeš taková!" jen jsem pokrčila rameny a napila se. Najednou se z vedlejší místnosti ozval výkřik a zvuk rozbitého skla. Podívala jsem se na Elenu a společně jsme spěchali vedle. Hned jsem spatřila Lucase jak drží nějakýho kluka košili.
"Řekl jsem ti, ať její jméno nebereš do huby," zasyčel Lucas.
"A proč?" ušklíbl se kluk a ze rtu mu tekla krev. "Je to jen další zbouchnutá děv-" Lucasova pěst vyletěla proti jeho obličeji. Rozhlídla jsem se a doufala, že tu někde je Nolan, který Lucase zarazí. Ale nikde jsem ho neviděla.
"Hej!" zvolala jsem, když už jsem se namohla dívat na zakrvácenou tvář toho kluka. Udělala jsem k nim krok, ale Elena mě zarazila. "Jsem v pohodě." řekla jsem jí a ona mě neochotně pustila. "Hej!" zvolala jsem znovu, ale hlasitěji.
"Tentokrát se do toho nepleť!" zavrčel Lucas bez toho aby se na mě podíval.
"Zabiješ ho!" namítla jsem. "Už teď nedokáže stát na vlastních!" zadržela jsem jeho pěst, která toho kluka chtěla znovu uděřit. Lucas se na mě rozzlobeně otočil. "Klidně na mě řvi, ale už ho nech být!" Chvíli se na mě díval a potom ho pustil. Jeho kamarádi ho chytli a někam odvedli. Lucas se mi vytrhl a vydal se pryč.
"No páni," ozvala se vedle mě Elena. "Poslechl tě."
"Počkej tu," zamumlala jsem a vydala se stejným směrem jako on. Našla jsem ho venku, jak sedí na trávníku a pije pivo. "O kom to mluvil?"
"To není tvoje věc, Princezno," zavrčel a napil se.
"Málem jsi ho zabil, takže by mě zajímalo kdo je ona," než jsem se nadála Lucas stál naproti mě a pevně mě držel za paži.
"Řekl jsem, že to není tvoje věc!" vykřikl do mého obličeje. Jeho dech teď nevoněl pouze cigeratama a mentolkou.. Teď jsem cítila i pivo.
"Kámo pusť jí," uslyšela jsem za sebou Nolanův hlas. Otočila jsem se a spatřila, že tam stojí s Elenou. Lucas se na mě podíval a rychle pustil. O krok couvl a prohrábl si vlasy. "Možná by jste měli jít dovnitř." navrhl.
"Dobrej nápad," ozvala se Elena, ale já zakroutila hlavou.
"Ne," řekla jsem. "Myslíš si, že se tě musí všichni bát? Jsi kretén a ví to všichni! Jen se ti to bojí říct, protože ví, že bys je zmlátil! Ale víš ty co? Znám tě ani ne týden a klidně ti to řeknu do očí, Lucasi. Jsi kretén. Idiot. Debil a všechno nelichotivé. A víš ty co? Klidně mě uhoď! Takovej ty jsi, ne?"
"Myslím že je načase jít, Winnie," Elena mi položila ruku na rameno a já přikývla. Otočila jsem se k odchodu a nechala Nolana s Lucasem. Vešli jsme do domu. "Nemůžu uvěřit, žes mu to řekla." uchechtla se.
"Já taky ne," zašeptala jsem. "A co ty a Nolan? Co jste spolu dělali?" ušklíbla jsem se na ní.
"Jen jsme vás hledali," zamumlala, ale všimla jsem si, jak se začervenala. "Ale to je jedno.."
"Hej!"uslyšeli jsme za sebou Nolana. Otočila jsem se a počkala, až k nám dojde. "I když jsem ohromen- Lucas není ten špatný, Winnie. Ten kluk řekl něco co neměl-"
"O kom to mluvil?" zkusila jsem to. Doufala jsem, že aspoň Nolan mi to řekne.
"Nemůžu ti to říct," povzdychl si. "Je to Lucasova věc.."
"Jasně- jste kámoši," zasyčela jsem otráveně. "Eleno nechceš už jít? Je to tu na nic-"
"Klidně," přikývla. "Můžeme si u tebe pustit nějakej film." navrhla a já přikývla.
"Winnie-" zastavil mě ještě jednou Nolan. "Zkus na něho být hodná."
"Nebudu hodná na někoho, kdo se chová jako kretén." odpověděla jsem mu nazpět a vyšla z domu.
