Lucas
Probudilo mě nějaké šimrání na tváři. Otráveně jsem otevřel oči a podíval se na usmívající zrzku. Myslím, že se jmenovala Laura. Když viděla, že jsem vzhůru, políbila mě na rty. Když se odtáhla, posadila se a přidržovala si deku na jejím nahém těle.
"Dobré ráno," řekla.
"Dobré," zabručel jsem a posadil se. Natáhl jsem si boxerky a zvedl se. Koutkem oka jsem viděl jak Laura, hledá svoje oblečení.
"Dej mi pár minut a můžeme vyrazit do školy." ozvala se a já se na ní překvapeně otočil.
"Promiň- Lauro- ale do školy se budeš muset dostat sama. Kdyby nás spolu viděli, mohli by si myslet, že spolu například chodíme."
"Ale," vypískla. "Já myslela, že mezi námi něco je."
"Jsem Lucas Grayson, zlato," řekl jsem s úšklebkem. "Já nejsem na vztahy." Lauře se třepal spodní ret a já věděl, že se zachvíli rozbrečí. "Jdu si dát sprchu. Chci tě poprosit aby si odešla potichu."
Odešel jsem přes chodbu do koupelny, kde jsem si dal ledovou sprchu na probuzení. Když jsem se vrátil zpět do pokoje, Laura byla už pryč. Vytáhl jsem si černý džíny a bílé triko. Převlékl jsem se a do ruky si vzal bundu. Vyšel jsem z pokoje a pokračoval chodbou. Opatrně jsem zaklepal a potom vstoupil.
"Vee už půjdu.. Mám ti něco přivést?" upřel se na mě pár čokoládových očí. Její bledá pleť teď vypadala ještě víc nemocně.
"Vyšla nová kniha od Stephena Kinga-" promluvila tichým hlasem a já hned přikývl a políbil jí na čelo.
"Hned jak dojedu ji spolu začneme číst," slíbil jsem. Rychle jsem jí ještě donesl čaj a něco k snědku, ikdyž jsem věděl, že se toho vůbec nedotkne.
Když jsem přijel před školu a zaparkovala auto na svém obvyklém místě, vystoupil jsem. Z kapsy jsem si vytáhl cigaretu, kterou jsem si zapálil a vdechl ji. Vypustil jsem kouř a rozhlídl se. Hledal jsem Nolana, který tu vždy už čekal.
Spatřil jsem ho u Winnie a Eleny. Zrovna se smál něčemu, co mu Winnie řekla. Zamračil jsem se a vydal se k nim.
"Kámo," zvolal Nolan, když mě viděl. "Už tady na tebe čekám!" ignoroval jsem ho a podíval se na Winnie, která se vyhýbala mému pohledu. Něco se mezi námi odehrálo. Něco co se mi už dlouho nestalo.
"Bude ti zima." podotkl jsem, když jsem viděl, že má na sobě jen tenký svetr. Winnie se na mě překvapeně podívala. "Můžu ti půjčit bundu, pokud ještě nehodláš jít dovnitř."
"My už jdeme," odpověděla a podívala se na Elenu, která jen přikývla. Objali Nolana a společně odešli.
"Co mezi vámi je?" zavrčel jsem a otočil se k němu.
"O čem to mluvíš?" zeptal se a vytáhl z kapsy cigaretu, kterou si zapálil.
"Ty a Winnie- Je mezi vámi něco?"
"Ne," zakroutil hlavou. "Je to moje kamarádka. Je normální mít nový kamarády Lucasi.. Možná by sis to mohl uvědomit."
"Co tím chceš říct?" zamračil jsem se.
"Vidím jak se na ní koukáš.. Chápu že tě rozchod s Melanie vzal, ale to už bylo dávno.. Jsem tvůj nejlepší kámoš- jsme spíš jako bratři- takže vím, že v sobě máš ještě city, které neukazuješ.." přemýšlel jsem o jeho slovech. Když se se mnou Mel rozešla kvůli tomu idiotovi, odsoudil jsem všechny holky. Myslel jsem si, že jsou všechny stejné.
Ale když jsem potkal Winnie v tom parku, uvědomil jsem si, že možná existuje pár vyjímek. Byla tak nevinná a nejvíc mě překvapilo, že se mě nebála stejně jako ostatní. Dokázala se mi postavit. Ozval se zvonek a já tipl cigaretu.
"Měli bychom jít," promluvil jsem. Nolan přikývl a odhodil cigaretu. Společně jsme vešli do školy a pár studentů se po nás otočilo. Holky se začali upravovat a doufat, že si jich všimneme. Došli jsme do naší třídy a posadili se na svá místa.
Na obědovou pauzu, jsme s klukama šli před školu, abychom si mohli zapálit. "Dneska je v sedmičce párty, jdeme?" zeptal se Casper a vydechl kouř.
"Nemůžu," odpověděl jsem. "Musím být doma."
"Copak?" uchechtl se Bax. "Máš zaracha?"
"Baxi-" napomenul ho potichu Nolan, ale už bylo pozdě. Chytl jsem ho pod krkem a podíval se mu do vystrašených očí.
"Nemám zaracha," zavrčel jsem. "Jen nechci večer trávit s idiotama jako jsi ty." pustil jsem ho a o krok couvl. Všiml jsem si, že opodál stojí Winnie a pozoruje nás. "Na zbytek vyučování kašlu," odhodil jsem cigaretu na zem a zašlápl jí. "Jedeš se mnou?" otočil jsem se k Nolanovi.
"Jo," přikývl. "Uvidíme se potom kluci."
