The Best Will Be Forever [H.S.]

Part 20

Celý další týden se nedělo nic zvláštního. Upřímně..byl fakt děsný. Harry se mi vyhýbal obloukem a já se snažila dělat to samé. Občas jsem ho přistihla, jak na mě zírá, ale nic víc. To, co mi nemůže říct, musí být jistě hodně vážné, když se rozhodl mi to za každou cenu zatajit a radši se vzdát našeho vztahu, než aby mi to řekl. Myslela jsem, že teď bude o mnohem lehčí na něj nemyslet, když se spolu nevídáme. Mýlila jsem se. Je to den ode dne těžší. Celý dny nedělám nic jiného, než, že myslím na něj. Zdá se to být téměř nemožné, zapomenout na něj, nebo na něj aspoň na pár minut přestat myslet. Co se Natty týče, má s Louisem podobný problém. No, abych byla upřímná, je to vlastně úplně ten samý problém, který mám já s Harrym. Louis jí nechce říct, co se stalo ten minulý týden, stejně jako Harry mě. U Diany se taky nic nezměnilo. Každý den mě propaluje těmi stejnými, vražednými pohledy. Je teď mnohem snazší jí ignorovat, když už teď proti mě nemůže použít Harryho.

Dojdeme s Laurou, která se rozhodla nás konečně pocítit svou přítomností a přišla po dlouhé době do školy, k našim skříňkám a vyndáme si učebnice na další hodinu.

,,Ahooj holky." nadšeně vykřikne Megan, s kterou jsem nemluvila už ani nepamatuju. Vím, že jsem s ní před pár měsíci zařizovala nějakou školní akci, přičemž jsme se trochu sblížily, ale to je asi tak všechno. Je to bývalá předsedkyně studentské rady a svou pozici milovala natolik, že i teď se nabízí na malé výpomoci, což sice není potřeba, ale nechtěla jsem být hrubá, tak jsem jí párkrát dovolila, aby nám pomohla. Vlastně je celkem v pohodě a dost milá, i když občas trochu střelená.

,,Tu máte, vezměte si to." obdaří nás svým širokým úsměvem a vrazí nám do rukou nějaké letáky. ,,Doufám, že přijdete."

,,Uhmm..a kam?" zeptám se zmateně.

,,No přece na fotbalový zápas. Dnes naši Tygři hrají proti Filipínům. Bude tam úplně každý. Kapitán fotbalového týmu mě požádal abych tohle všem rozdala." znovu se na mě usměje.

,,Počkej..cože? Austin ti řekl, abys ty rozdala tyhle letáky?" zamračeně si prohlédnu leták ležící v mé ruce. Tohle k němu nesedí. Je na něm fotka celého týmu, čas, kdy zápas začíná a taky pozvánka na závěrečnou párty.

,,No ano..říkal, že by to mohlo pomoct přilákat co nejvíce lidí." úsměv jí z tváře zmizí a zatváří se zmateně. ,,Proč? Je to v tom nějaký problém? Myslela jsem, že už spolu nechodíte. Ale jestli jo, tak se moc omlouvám..nechci dělat potíže. Ale jen mě požádal o tuhle malou maličkost to je vše, vážně..."

,,Ne Megan. Ššš." zastavím jí a chutnu jí za paže. ,,Uklidni se, ano? Je to v pohodě. My už spolu nechodíme a i kdyby jo, nevidím důvod, proč by mi to mělo vadit. Nemusíš se mi vzpovídat." ujistím ji se smíchem. Tohle je vážně směšné. Nechápu, proč má ze mě takový strach.

,,Vážně?"

,,Vážně. Jen mě zarazilo, že o to požádal zrovna tebe. To je všechno." povím jí. Na tváři se jí mihne pocit ztrapnění a zároveň ulévy. Dělám, že jsem si toho nevšimla, aby se necítila ještě víc trapně.

,,Oh dobře. Přijdete tedy?"

,,Přijdem kam?" náhle se objeví Natty a vytrhne Megan z ruky poslední leták. Nenápadně ji spražim pohledem za její hrubé chování, načež jen pokrčí rameny a začte se do letáku.

,,Moment..proč pořádají závěrečnou párty na počest jejich vítězství, když ještě ani nevědí, jestli vyhrají?" zeptá se Laura, která taky pozorně sleduje leták, který má v ruce. Na tutéž otázku bych taky ráda znala odpověď.