The Best Will Be Forever [H.S.]

Part 16

Nemůžu uvěřit, že ten kdo stojí ve dveřích mého pokoje je vážně on. Je to on. A je tady. Vypadá tak perfektně. Tak hezky. Jako obvykle. Ale dnes mu to obzvlášť sluší. V hlavě se mi začnou přemítat různé a hlavně neslušné věci, jenž mám teď chuť udělat. Jako například vrhnout se na něj, líbat ho s mýma nohama obtočenýma kolem jeho pasu. Pomalu by jsme se přesunuli k mé posteli a... Dost, stop! Samantho Edwardsová, ovládej se trochu! Opravdu se stydím za moje nezbedné myšlenky. Natty má na mě evidentně špatný vliv. Asi bych na tom měla zapracovat.

Konečně se vzpamatuju. ,,Umm, jo jasně. Pojď dál." nervózně mu pokynu rukou, aby vešel dovnitř.

,,Musíme si promluvit." řekne tak vážným hlasem až mě z toho přejede mráz po zádech.

,,Jo, to musíme." přitakám a stoupnu si. ,,Takže?" nedočkavě si založím paže na hrudi. Proč mě jeho přítomnost pokaždé tak znervózňuje? Přála bych si, abych před ním dokázala zachovat neutrální výraz a nedát na sobě znát žádné emoce, což je téměř nemožné, když mi z něho hoří každičký nerv v těle, nemluvě o mých tvářích, které mám v jednom ohni. Přijde mi jakoby se teplota v mém pokoji náhle zvýšila. Je tu skoro nedýchatelno.

,,Takže..jsem se rozhodl zahodit svojí zatracenou hrdost a omluvit se ti. Vím, v určitých situacích jsem se k tobě nechoval zrovna mile a za to se ti omlouvám. Mrzí mě, jestli jsem tě nějak zmátl čímkoli, co se za posledních pár dní stalo. Ale věř mi, nebo ne, Samantho už od prvního dne, co jsem tě uviděl jsem na tebe nemohl přestat myslet. Myslel jsem si, že tě dostanu hned, tak jako každou holku, jenže tys byla pořád tak silná a nepoddajná a já jsem ten typ kluka, co nerad čeká." Nebo prostě nedokáže udržet ptáka v kalhotách. Suše poznamená mé podvědomí. ,, No hlavně jsem ti chtěl říct, že nejsem takový, jak si myslíš. Neměla bys odsuzovat lidi dřív, než je poznáš. Darcy taky nebyl takový, za jakýho ho Elizabeth považovala a nakonec se za něj dokonce provdala." několikrát zamrkám. Tenhle kluk, že by byl schopný přečíst biť jen jediný odstavec z tak dopodrobna rozvedeného románu, jako je pýcha a předsudek?

,,Ugh. Tu knížku si opravdu četl, nebo tu větu používáš jen jako nějaké přísloví?" vydechnu překvapeně.

Věnuje mi svůj krásný úsměv, který na něm tak strašně zbožňuju. ,,Četl jsem ji." eh wow. Tuhle odpověď jsem rozhodně nečekala.

,,Ale neodbíhej od tématu." znovu zvážní. ,, Nepřišel jsem se jenom omluvit. Přišel jsem tě požádat o další šanci. Vím, že už sem tě o to žádal předtím a, že si ji možná ani nezasloužím, ale mohla bys to aspoň zkusit?" přistoupí ke mě ještě blíž. Naskytne se mi výhled na jeho dokonale vypracovanou hruď. Zvednu pohled k jeho očím. Momentálně z nich nejsem schopna nic vyčíst. Dokážu se soustředit jen na to, jak moc mě jeho tělo, které je až nebezpečně blízko toho mého, rozpaluje.

Když stále nic neříkám chytne mě za ruku, vydechne. ,, Potřebuju jen jednu další šanci. Nic víc nepotřebuju." jeho hlas tak hluboký.

,,Promyslím si to." sklopím pohled k našem spojeným dlaním a po té se mu znovu zahledím do očí. Po chvilce se zahledím na jeho dokonale narůžovělé rty. Toužím po něm každičkým kouskem svého těla. Dech se mi nekontrolovaně zrychlí a taky se mi začne těžce nadzvedávat hrudník, načež nakrčí obočí. Nejspíš si toho všiml. Mám pocit, že za chvíli z toho všeho napětí vybuchnu.

,,Myslím, že není co promýšlet." v ten okamžik přitiskne své rty na ty mé. Zaplaví mě vlna ohně. Nevím co dělat s rukama, tak je spojím za jeho krkem. Nejsem schopna myslet jasně. Nejsem si jista, jestli to co dělám je teď správné, ale momentálně mi to je jedno. Rozhodnu se s ním spolupracovat a divoce zaútočím na jeho plné rty, načež mě kousne do spodního rtu. Aniž bych chtěla pootevřu ústa, čehož hned využije a vyhledá můj jazyk. To už pro mně byla poslední kapka k tomu, abych se přestala ovládat. Vyskočím na něj a své nohy obmotám kolem jeho pasu, načež mi zmáčkne zadek. Z úst mi vyjde nekontrolovaný vzdech. Přesně po tomhle jsem všechny ty noci, co jsem na něj byla nucena myslet, toužila. Jsem tak strašně rozpálená, z čehož pociťuju nepatrnou bolest v rozkroku a taky cejtím Harryho rostoucí erekci, nadčímž se v duchu pousměju. Mám pocit, že by stačila ještě chvilka a neměla bych daleko k tomu, abych se udělala. Naštěstí někdo zaklepe na dveře od mého pokoje.