,,Páni, nemyslíš si, že by bylo celkem fajn informovat mě o tom, že nesnášíš karamel dřív, než jsem tě vzal do podniku s názvem Karamelový sen u strýčka Boba?" zeptá se mě Harry s velkou dávkou ironie, když zastaví u zmiňované budovy. Řekla bych, že je krapet naštvanej , ale mě to přijde celkem vtipný.
Nervózně se zavrtím na vyhřívané sedačce Harryho BMW a snažím se zakrýt svůj úsměv, zatímco Harry rukama pevně svírá volant a nevěřícně na mě zírá. ,,No, ty jsi trval na tom, že mi nemůžeš říct kam jedeme."
,,Proč si mi sakra prostě nemohla říct co máš a nemáš ráda, abych věděl kam tě vzít?"
,,Neptal jses." pokrčím rameny. Vypadá vážně podrážděně. Nejspíš bych se měla přestat usmívat, abych ho nenaštvala ještě víc.
,,Jasně. Doprdele jeli jsme sem hodinu." řekne sklesle. Jeho nálady mě nikdy nepřestanou udivovat. Celý víkend byl tak skvělý. Nemluvě o nedělním odpoledne strávené s Harrym a o naší první večeři v restauraci, i přes to, že jsem ještě stále pociťovala malé známky kocoviny , to bylo dokonalý. Dnes mě dokonce donutil nejít do školy a vyrazit si sním a teď to chce zkazit kvůli takové blbosti?
,,Dobře..hele, tak prostě půjdem někam jinam." navrhnu.
,,Chtěl sem tě vzít sem. Tohle je celý moje dětství, mám tam spousty vzpomínek."
,,No tak tam pojďme. Klidně si ten karamel dám a pokecáme s tvým jistě úžasným strýčkem bobem." řeknu nadšeně s úsměvem i přesto, že při pomyšlení na karamel se mi dělá zle, ale pokud to znamená potěšit Harryho, udělám to.
Nevěřícně se na mě podívá a usměje se. ,,Vážně by jsis dala karamel jen kvůli mě?"
,,Ano?" zeptám se ironicky. Co je na tom tak nesrozumitelnýho?
,,Tak to rozhodně ne. Otočím to a zajdem si třeba do Starbucks?" nastartuje a snaží se vycouvat. To zní rozhodně líp, než karamel. Vlastně o mnohem líp.
Nadšeně přikývnu. Je hezké, že radši pojede další hodinu zpátky, aniž by si dal karamel, na který se tak tešil, jen kvůli tomu, abych byla spokojená já. Cítím se s ním tak dobře. Je zvláštní, jak moc sem na něm závislá, i přes to, jak krátce se známe a že jsme většinu času trávili urážením toho druhého. S úsměvem začnu pozorovat Harryho ruce, svírající volant a po té jeho obličej. Do teď jsem si neuvědomila, že na něj zírám, jako bych ho snad chtěla sníst.
,,Co tak zíráš?" otočí se na mě s úsměvem.
Trochu sčervenám a pohled rychle odvrátím. ,,Já..nezírala sem." zalžu.
,,Jo, jasně. Prostě si přiznej, že tě neuvěřitelně rajcuju." směje se.
,,Páni. Sebevědomí si asi nikdy nepostrádal, co?" uchechtnu se a podívám se z okna.
,,Ne, to fakt ne." mužů v jeho hlase slyšet jistou pochybnost.
,,Řekla bych, že ano." přiznám. Nechápavě se na mě podívá.
,,Myslím, že jsi jiný, než navenek ukazuješ." řeknu a myslím to vážně. Přála bych si, aby mi toho o sobě Harry časem odhalil víc. Možná mi ještě tolik nevěří?
,,Nejsem." v jeho hlase už není slyšet žádná ironie, ani náznak úsměvu, spíš je dost odměřený.
,,Chtěla bych toho o tobě vědět víc."
,,Sam, víš toho o mě mnohem víc, než sem jakékoli holce před tebou dovolil." odsekne mi. Začínám litovat, že jsem tuhle konverzaci vůbec zaváděla.
,,Jasně." povzdechnu si a víc se sesunu do sedačky.
Chvíli je ticho a jdou slyšet jen tlumenné hlasy z rádia. Zesílila bych to, ale to by znamenalo, že bych se musela víc nahnout k Harrymu a to nechci. Nechápu proč je tak odtažitý. Na mém stehně mě začnou hladit Harryho dlouhé prsty. Nechápavě se na něj podívám.
,,Jsi naštvaná?" dívá se na mě a jednou rukou řídí. Vážně bych ocenila, kdyby se věnoval spíše tomu, co se děje na silnici.
,,Ne, proč bych měla?" vážně se s ním nechci hádat, ani být na něj naštvaná. Vždyť to mezi námi o víkendu bylo tak skvělý. To by jsme ale nebyli my, kdyby mezi námi neustále nestály nějaké problémy. ,,To ty jsi dnes celý den takový...odtažitý." řeknu mu. Harry najednou zastaví, načež se zamračím.
,,Já vím. Promiň. Dnes nemám den." frustrovaně si vjede rukou do vlasů a po té se hluboce nadechne. Určitě zase myslí na Louise. Mluvil o něm včera celý den.
,,Chceš jet domů?" nahnu se k němu a položím mu svou ruku na tu jeho.
,,Nevadilo by ti to?"
,,Ne, jistě, že ne." ujistím ho. Alespoň zkontrolujeme Louise, jestli zase nevyvádí nějaké hlouposti. Tedy..měla by tam s ním být Natt, ale pak zas něco mlela o nákupech s Laurou.
Překvapí mě, když si odepne pás, nahne se ke mně a políbí. Polibek mu okamžitě opětuju a zajedu mu prsty do vlasů. Zdá se, jako by se teplota v autě výrazně zvýšila. Harry mě začne dychtivě líbat, načež zalapám po dechu, čehož využije a vklouzne svým jazykem do mé pusy. Přelezu si k němu na klín. Je mi jedno, jak malý prostor tu máme. Jediný co chci je, být na něm natisklá tak, jak to jen jde. Harryho ruce začnou putovat po mých stehnách, až se ocitnou těsně u mého rozkroku, načež se od něj odtáhnu. Zdá se, že ani nedýchám, jen nepřetržitě pozoruju každý jeho pohyb. V jeho očích se míhá něco divokého, stejně tak, jako v mých. V hlavě se mi začínají hemžit ty nejpervérznější myšlenky o tom, co bychom právě mohli dělat.
,,Promiň, vím, že to ještě asi nechceš." zavrtí hlavou a své ruce odtáhne.
Vezmu jeho ruce do těch svých a položím je zpět do mého rozkroku. ,,Ale já to chci."
,,Jsi si jistá?" zeptá se. Je hezké, jak se stará. Kývnu.
,,Chceš to tady, nebo až u mě?"
,,Tady." řeknu rozhodně. Rozhodně bych to až k němu domů nevydržela.
Znovu zaútočím na jeho rty a zatlačím na jeho tělo, ve snaze naznačit mu, abychom se přemístili na zadní sedačky. Přikývne a v další vteřině ležím na zadních sedačkách a Harry se na de mě vyhoupne. Nejsem si jistá, co to dělám, ale právě teď mi to přijde správné, protože to chci víc než cokoli jiného. Přitáhnu si Harryho ještě víc k sobě a jazykem mu obkroužím jeho měkké rty, načež si vtáhne mezi zuby můj spodní ret a jemně ho zkousne. Mé kalhotky jsou skoro celé mokré.
Harry mě stále líbá a svou ruku přemístí na můj podbřišek, kde mě hladí. Zkousnu si spodní ret a znovu ho políbim. Harry putuje svou rukou níž, až se dostane k lemu mých kalhotek. Jakmile vklouzne dovnitř, prohnu se v zádech, přičemž se Harry usměje.
,,Jsi tak vlhká." zašeptá, políbí mě na nos a hladí mě na mých imtimních místech, až se dostane svýma prstama k mému nejcitlivějšímu bodu. Znovu jsem nucena zkousnout si spodní ret, abych nezačala křičet.
Stále mě jemně dráždí a já si připadám, jako v sedmém nebi. Existuje snad něco lepšího? Vlastně, existuje..být s Harrym propojená tak, jak to jen jde. Při té myšlence se začnu červenat.
Tohle je tak neznámé..tak nové, ale přesto tak příjemné. Takhle se mě ještě nikdy nidko nedotýkal. Austin to vždycky chtěl, ale já mu to nedovolila. Nejsem si jistá proč, ale jsem za to ráda. A taky jsem ráda, že svou první imtimní chvilku trávím zrovna s Harrym.
Všechny mé svaly se najednou stáhnou a já se udělám. Nemůžu si pomoct a nahlas zavzdychám. Je mi jedno, jestli nás tam někdo venku slyšel. Nahlas oddechuju, jako bych právě uběhla maratón a Harry vyndá ruku z mých kalhotek a políbí mě na rty.
,,Tak jaký to bylo?" zeptá se s povýšeným úsměvem.
,,Úžasný." věnuji mu svůj úsměv a znovu si ho přitáhnu ke svým rtům.
***
Konečně zase new část😇Snad se vám líbila❤. Budu se snažit, aby další vyšla co nejdřív. Bye❤.
ČTEŠ
The Best Will Be Forever [H.S.]
Fiksi Penggemar#lovestory #265 v fanfikce - 14.01.2018❤ #105 v lovestory - 9.06.2018❤ #5 v beauty - 21.08.2018❤ * V příběhu se objevují vulgarismy, používání alkoholu a sexuální scény.