The Best Will Be Forever [H.S.]

Part 18

O dva dny později ráno

Nejsem si jistá, jak se mám teď ohledně mého vztahu s Harrym cítit. Dá se tomu vůbec říkat vztah, nebo jsem to jen špatně pochopila? Co když to Harry bere jen jako jeho další úlet? Celý víkend jsem nedělala nic jiného než myslela na Harryho. Snažila jsem se samozřejmě taky učit, ale Harry nebyl jediný důvod, proč se mi to moc nedařilo. Celý víkend u mně byla Natty, což bylo doopravdy super. Ale to, jak mě tu nechala v mém pokoji po půl noci samotnou, potom co jsme dokoukali jeden z našich oblíbených hororových filmů, na pospas démonům, zatímco si odběhla dolů za Louisem, který přijel zrovna v noci až sem, aby se s ní mohl "pomuchlovat", zas tak super nebylo. Tvrdil, že nemohl usnout, což mu rozhodně nevěřím. Tajně jsem si však přála, aby za mnou Harry taky přijel. Bohužel marně. Vůbec se mi neozval. Žádný zmeškaný hovor. Žádná zpráva. Prostě nic. Nevím, co si mám myslet. Začínám být naštvaná hned jakmile na to jen pomyslím.

Poté, co s Natty dorazíme pozdě na hodinu literatury se panu učiteli omluvíme a rychle se posadíme na svá místa. Trochu jsme se zdržely u snídaně, u níž jsme se ale pořádně nasmály, což mi poměrně dost zlepšilo náladu. Ještě teď mě bolí břicho od smíchu. Úsměv mi však z tváře rychlostí blesku opadne, jakmile si všimnu, že tu Harry není. Takže se mi potvrdilo to, čeho jsem se celý víkend obávala. Vyhýbá se mi. To snad ani není možný. Dovolila jsem sama sobě uvěřit, že není takový za jakýho jsem ho měla. Jenže on takový je. Všude si jen tak chodí a zachází s lidmi tak jak se mu zachce, aniž by se zajímal o následky. Chce se mi břečet. Ale tentokrát zlostí. Zlostí na toho vypatlanýho idiota. Dianiny pohledy, které ke mně vysílá přes půlku třídy, mou zlost ještě znásobí. Nejradši bych teď vstala a vymlátila jí ten sebevědomý výraz z toho jejího až moc přelíčenýho obličeje. Děvka jedna. Musím říct, že sama sebe překvapuju svou volbou slov. Nikdy bych nikoho zrovna takhle nenazvala, aniž by mu to opravdu náleželo a já k tomu měla dostatečně dobrý důvod. Zbytek hodiny stále čekám, jestli se Harry náhodou neobjeví. Jenže pořád nic. Možná zaspal a přijde až na druhou hodinu? Blbost. Prostě už nepřijde Sam. Smiř se s tím. Mé podvědomí má nejspíš pravdu. Měla bych se prostě smířit s tím, že Harry jednoduše nedokáže být takový, jakýho bych ho potřebovala.

Nasupeně vyjdu ze třídy, načež se okamžitě zarazím. Louis ani Niall tam přece taky nebyli ne? Vyhledám pohledem Natty a dojdu k ní.

,,Co je s Louisem?" zeptám se okamžitě. Měla by přece vědět, kde je její kluk. Což nemůžu říct já o tom svém. Je to vůbec můj kluk?

,,Nevím. Během hodiny mi napsal jen textovku, že si potřebuje něco zařídit a, že ho dnes nemám čekat. Zajímalo by mně, co je to tak "důležitého" , že si nemůže udělat i nějaký ten čas pro svojí holku." zandá si mobil do zadní kapsy svých džínsů a upraví si popruh své tašky.

,,Jo." pevně stisknu své rty k sobě. ,,To mě taky."

Zbistřím jakmile si všimnu Jacoba, mířícího si to přímo k nám.

,,Ahoj. Jak se vede?" řekne snad tím nejšťastnějším a nejveselejším tónem, jaký jsem u něj kdy slyšela. Neskutečně moc by mě to těšilo, kdybych nevěděla, kdo za tím vším stojí.

,,No nám dobře a tebe se asi ani ptát nemusím, co?" předběhne mě Natty s odpovědí a poukáže na jeho úsměv, jenž přímo září.

,,Jak vidíš cítím se skvěle." směje se. Kéž bych o sobě mohla říct to samé. Pomyslím si.
Skřížím si ruce na hrudi a jen přihlížím k jejich rozhovoru. Nemám tušení o čem se baví, ale všechno na co se teď soustředím je pozorování Jacobova obličeje. Nikdy jsem si nevšimla, jak hezké a celkem i ostré rysy má. Vlastně je doopravdy hezký. Vlastně Dianu svým způsobem chápu, proč si ho tak "hlídá". Ale důvod mi vyhrožovat, abych se s Jackem přestala stýkat tedy opravdu nemá. Jsem ta poslední, kým by se měla cítit ohrožená. Do očí se mi nahrnou slzy nad představou, že bych někdy v budoucnu měla Jacoba ztratit. Stojí mi vůbec Harry za to, podstoupit takové riziko? Ještě v pátek večer bych odpověděla jednoznačně ano, ale dnes si tím nejsem vůbec jistá. Až teď si uvědomím, že zatímco tu přemýšlím propaluju Jacoba tím nejvíc nešťastným a zdrceným pohledem, který jsem mu kdy věnovala. Sleduju, jak si toho začíná všímat a koukne se na mě, zatímco mu Natty neustále o něčem mele.