The Best Will Be Forever [H.S.]

Part 23

S otráveným výrazem a naprosto mizernou náladou dojdu do třídy, kde si mám "odpykat" svůj trest s Austinem. Co může být horšího?

Okamžitě mi spadne čelist, když spatřím Harryho stojícího vedle Austina a naproti panu profesorovi, který jim něco vysvětluje. Co tu sakra dělá Harry? Nezvládnu tu s nimi být dvě hodiny poškole. S Harrym. S tím Harrym, který byl tak neskutečně naštvaný na Austina, který mu při zápase podkopl nohy. Jak to tu mám s těma dvěma sakra vydržet?

,,Áá, slečna Edwardsová. Jdete právě v čas." vykřikne pan profesor, načež Harryho i Austinovo pohledy spočinou na mě. Austina si moc nevšímám a hned svůj pohled zabodnu do Harryho. Jeho vlasy jsou opravdu hodně vyčesané nahoru, ale i tak jsou poměrně dost neuspořádané, jako vždycky. Má na sobě obyčejné černé džíny, jako obvykle a tmavě modré triko, které na něm vypadá líp, než by mělo. Opravdu mu to sluší. Jeho pohled však nicneříkající, kromě zklamání a otrávenosti? Nevím. Možná je zklamaný z toho, jak jsem se k němu včera chovala? A otrávený rozhodně z toho, že tu musí být. Kdo by tu taky chtěl být, žejo. S Austinem, který má zase ten svůj obvyklý výraz "drsňáka" a celkově se prostě tváří jako debil. No, vždyť on je debil. Už jen při pohledu na něj se mi chce zvracet. Nechápu, jak jsem s ním někdy mohla chodit.

,,No tak. Nestůjte tam tak. Pojďte k nám." vyruší mě z mých myšlenek profesor a pokyne mi rukou, abych šla k nim.

,,A-ano." vykoktám ze sebe, nejista, kam se mám postavit dojdu k nim. Nakonec se přesto postavím vedle Harryho. Bylo by divné kdybych to obešla a stoupla si k Austinovi. Harry se vedle mě nepříjemně ošije a několikrát přešlápne. Nedokážu rozpoznat, jestli se mu prostě nezamlouvá ten fakt, že jsem vedle něho, nebo je z mé přítomnosti nervózní. Hádám ale, že to bude spíš ta první možnost, vzhledem k tomu, jak jsem ho včera vyhodila. Ale rozhodně ničeho z toho nelituju. Zasloužil si to. Měl ke mně prostě být jen upřímný. Nic víc jsem po něm nechtěla.

,,Takže ještě jednou. Chci po vás, aby jste tyto kulisy natřeli příslušnou barvou. Všechno máte v návodu. " oznámí nám profesor a rozdá nám každému papíry s návodem. ,,Je to na školní představení, tak si na tom dejte záležet." dodá ještě a poté odejde. To snad nemyslí vážně. Doufala jsem v to, že tu bude s námi a ne, že nás tu nechá samotné. Tak tohle bude víc než trapné.

,,No..tak tohle bude zábava." Austin se sarkasticky usměje, promne si ruce a dojde k dvěma kulisám. No, to teda rozhodně bude.

Nejistě dojdu k dvěma kulisám, které mají znázorňovat dva stromy, přičemž se Harry rozejde stejným směrem, čehož jsem si nevšimla.

,,No tak já si vezmu támhlety." ustoupím a kývnu k dalším dvěma kulisám, které mají být keře. Mé rameno se nepatrně otře o jeho paži, když kolem něj procházím. Tělem mi opět projede ta známá jiskra. Snažím se to ignorovat a dám se do práce. Prostuduju si plánek s návodem a začnu barvit. Jsem celkem blízko Austina, což není až tak hrozné, oproti tomu, že Harry je hned vedle něj a mlčky barvou natírá kulisu. Nemyslím si, že je Harrymu příjemné být s ním v jedné místnosti, natož být tak blízko vedle něj.

,,Tak co bude s tím randem?" promluví na mě Austin, načež se mi hned zatají dech, protože si všimnu, jak Harryho ta otázka zarazila.

,,C-cože?" zeptám se Austina, i přesto, že vím na co se ptal. To, že o tom mluví před Harrym mě naprosto vyvedlo z míry.

,,Vždyť víš..to rande. Už jsis to rozmyslela?" může být někdo ještě větší idiot, než je on? Přemýšlím co odpovědět. Možná bych mohla využít celé této situace a toho, že nás Harry tak napjatě poslouchá a tu nabídku přijmout a Harryho naštvat. Po chvíli to, ale zamítnu. Nejsem jako on. Nesnažím se lidem záměrně ubližovat a zraňovat je.