Chůva za všechny prachy - Z.M

13. Ty !? On !? Co !?

Pohled Zayna
Ráno mě šíleně bolí hlava a nejenom ona. Kupodivu se mi nechce zvracet. Půl hodiny jen tak ležím a přemáhám se k tomu otevřít oči. Může být tak deset odpoledne ? Světlá záře sluníčka se mi zapíchne do očí. Že já idiot nikdy nezatáhnu ty podělané závěsy. Když se moje oči konečně vzpamatují z toho debilního světla,všimnu si vedle sebe Danielle,která má jenom spodní prádlo. Do prdele ! Co jsem kurva včera dělal a proč mám jenom boxerky ! Lekl jsem se tak,že jsem spadl z postele. Rána kterou způsobil můj sloní zadek probudila Danielle.Oba jsme na sebe civěli a hystericky křičeli. Ona se rychle zakryla mojí peřinou a potom si nervózně prohrábla vlasy. ,,M-my j-jsme to dělali ?" Po včerejšku mám totální okno a jediné co si pamatuju je lítající vysavač,což je nějaká blbost . Ne,že by se mi pohled na Daniell nelíbil,spíš naopak. O to víc mě sere,že si nic nepamatuju,jestli se něco stalo. ,,Ne, díky nekrofilií fakt netrpím." Ze srdce mi spadl obrovský kámen a na druhou stranu je mi to líto ? ,,Tak proč tady ležíš polonahá a vedle mě ? A jak jsem se sem dostal já a kdo mě svlíkal ?!" ,,Milý,ožralo, jelikož jsi byl tak na šrot,že jsi učil vysavač lítat,tak jsem tě musela dotáhnout do sprchy a potom tě převléct. Jakmile sis konečně lehnul,stáhnul jsi mě k sobě řekl,že mě miluješ a nechtěl mě pustit,takže PROTO !" A jo,tak takhle to bylo s tím vysavačem. Ale počkat ! Já jsem jí řekl,že jí miluju ? Ona mě musela vidět nahého ! No to je fakt den. Tohle se prostě stane jenom mě. Tak jo teď bych se měl zklidnit než-,,Louisi ?!" ,,Danielle !? Zayne !? Vy dva jste- ,, Bože můj,Louisi, můžeš se otočit jsem skoro nahá !" Tak díky,Daniell, tohle mi fakt pomohlo. ,,Ehm...já radši jdu a vy dva potom dolů !" No super... teď ještě vymyslet výmluvu,aby mě nevykastroval a Daniell nezamkl do věže. ,,Daniell,já se omlouvám za to jak jsem se včera choval,prosím odpusť mi to." ,,To je v pohodě,vždyť se nic nestalo." Po tomhle se zvedla a odešla z mého pokoje. Měl jsem naprosto dokonalý výhled na její zadek. Když se nad tím tak zamyslím,vlastně by mi ani nevadilo,kdyby se něco stalo.

Pohled Daniell
Včera se to tak trochu podělalo. Chtěla jsem,aby nás Louis nachytal jak spím vedle něj a domyslel si co se asi mohlo stát,ale potom...Nemohla jsem.Chtěla jsem večer odejít,ale držel mě až moc pevně. Nicméně,teď si brácha myslí,že jsem se s ním vyspala a já (ač jsem to tak původně chtěla) teď je mi Zayna líto. Jasně naschvály mu budu dělat pořád,ale nechci aby se mezi sebou hádali. Nevím,kde se ve mě bere tolik soucitu... Asi nějaká erupce na slunci,či co.

Sešla jsem dolů do obýváku a sedla si k televizi. Ti ospalci jsou snad o půl jedenácté ještě v posteli. Tak jo myslím,že je ten nejlepší čas na to udělat si snídani. Připravila jsem si těsto na palačinky a už jenom zbývalo ho nalít na pánev. Hm...pánev.To je dobrý nápad. Popadla jsem tu pánev a začala do ní bouchat druhou pánvi. Během minuty byli všichni dole a s kocovinou.Krásný to pohled.Všichni vypadali,že by mě nejraději zabili. No jo jsem zlatíčko. Louis celou dobu propaloval pohledem jak m,tak Zayna. ,,Daniell,co blbneš !?" Zařvali na mě jednohlasně. ,, Nemáte chlastat. To je za to jak jsem vás všechny musela tahat do pokojů. A nebuďte nepříjemní nebo nedostanete vyprošťováka." S nadějí v očích se na mě podívali. Podala jsem jim tabletky a skleničky s vodou. Všichni to s radostí vypili a za půl hodiny už to byli zase oni. Zajímavé...ještě před chvílí tady slibovali,že už v životě nebudou pít a teď sedí u televize a v ruce mají pivo a čučí na fotbal. Ti jsou nepoučitelní. Ale příště už jim nic nedám. Dneska už je Neděle a to znamená jediné... Zítra je škola. A já jsem měla přes víkend milión úkolů. S nafučeným výrazem jsem se chtěla odebrat nahoru do svého pokoje,ale Louis mě zastavil. ,,Kam si jako myslíš,že jdeš ? Řekl jsem,že si promluvíme." ,,Eh...no a o čem ?" ,,To se dozvíš a pojď se mnou." Místo do svého pokoje jsem šla do toho jeho. Na posteli už seděl i Zayn a měl pohled zpráskaného štěněte. Ooo jak roztomilé. ,,Sedni si." Udělala jsem radši co chtěl a sedla si vedle Zayna. ,,Můžete mi vysvětlit to dnešní ráno ?" Radši jsem se chopila slova,než by Zayn řekl něco blbě. ,,Nic se nestalo. Včera jste byli všichni na šrot,ale Zayn nemohl,na rozdíl od vás, ani chodit. Potom jsem ho osprchovala a uložila do postele. Než jsem stihla odejít, tak si mě přitiskl k sobě a já se nemohla ani hnout,takže jsem si nějakým způsobem sundala tričko a jeany . Toť vše můj starostlivý bratře.Můžu jít ?" ,,Zayn jo.Ty ne." Zayn se s nezkrývanou radostí vypařil a já tam s ním zůstala sama. ,,Danielle, já nechci,abys mě nenáviděla.Mohli bychom prosím začít nějak znovu?" ,,Po tom všem čekáš,že se ti snad vrhnu kolem krku ?" ,,Nečekám nic,jenom nový začátek." ,,Já ti ale nemůžu odpustit.Promiň. A jestli je to všechno,tak já půjdu." Co to bylo v jeho očích ? Že by lítost ? Na to měl přijít dřív. Dřív než se na nás vykašlal. Dřív než mě nazval kurvou. Dřív než mi přidělil chůvu. Prostě dřív...

Po Louisově přednášce,že se mám od Zayna držet dál jsem mohla konečně jít k sobě do pokoje. Zítra je Pondělí a já nemám hotové úkoly a prostě nic.
Rozvalila jsem se v posteli jako největší lachtan a stejně si pustila první film, který jsem viděla na ploše.

-----------------------------------------------------------

TerkaTomlinson91