{Dokonalost}

19 1 3
                                    

Dokonalost.

Chtějí po mně dokonalost. Jak vám ji mohu dát? Úsměv mi již nestačí.

Jsi příliš tlustá.. Říkali..

Začala jsem hubnout, hubla jsem a hubla.. Odpírala si jídla.. Zatnula zuby a sotva již chodila. Slzy tekly.

Síly upadali, bez jídla.. Jako tělo bez duše.. Oči se zavírají, ústa se otvírají..

Kila padala a padala..

Jsi příliš hubená! Jsi jak kostra, proč nejíš?! Říkali..

Začala jsem jíst. Začala jsem cvičit. Každý den do fitka. Kila znovu přibývala. Pot tekl.

Únava přicházela. Na nic jiného nebyl čas! Jen cvičit a cvičit! Abych se zalíbila.

Co to s tebou je?! Jsi jak mužatka! Proč máš tak velké svaly?? Je to hnusné! Říkali..

Už jsem necvičila.. Přestala jsem. Slzy tekly.

To jsi tak hloupá? Proč máš špatné známky ve škole?? Říkali..

Kvůli snaze o dokonalý vzhled, jsem neměla čas na nic jiného. Učila jsem se a učila, abych se vám vyrovnala, abych byla dokonale chytrá. Byla jsem chytřejší než vy. Jedna knížka sem, druhá tam. Nemáte však rádi chytřejší.

Pff.. Jsi jen šprtka! Běž od nás, s tebou se nechceme bavit! Říkali..

Přestala jsem se učit. Přestala jsem se snažit být chytřejší než ostatní...

Proč nenosíš žádný make-up? Proč se neupravíš? Vypadáš hrozně! Říkali..

Začala jsem se malovat. Naučila jsem se nejdokonalejší make-upy co jsou. Chtěla jsem dosáhnout dokonalého vzhledu. Štětec mykal v ruce. Rtěnku, Řasenku. Musela jsem umět vše. Abych se zalíbila.

Vypadáš jako kurva! Nechceš jít šlapat na D1? Proč se tak maluješ, bez make-upu bys byla ošklivá? Říkali...

Přestala jsem se malovat..

Přestala jsem se mít ráda.

Myslela jsme si, že nejsem dost dobrá.

Myslela jsem si, že jsem ošklivá a nechtěná.

Přestala jsem věřit.

Začala jsem si ubližovat.

Nikdy nebudeš dost dobrá. Nikdy nebudeš dokonalá. Jsi nic.

A tak jsem to chtěla ukončit. Ale pak přišel on.

Naprosto neznámý kluk... Proč si ubližuješ? Zeptal se.

Protože nejsem dost dobrá. Protože nikdy nebudu dokonalá. Jsem nic. Nikdy se jim nebudu líbit, nikdy se nebudu líbit sobě. Zašeptala jsem a očekávala výsměch.

Mně se líbíš. Dokonalost se skrývá v tobě samé, v tvém půvabu, v tvé originalitě. V tvé jedinečnosti. Pokud to někdo nevidí, je to jen a pouze jeho smůla.

Udiveně jsem na něj pohlédla.

Pro mě jsi dokonale nedokonalá. Usmál se.

Tu náhle jsem pochopila.. Hnala jsem se za tím, co chtěli ostatní. Snažila jsem se stát tím, čím mě chtěli mít. Jenže to já nejsem. Ani bych být neměla.

A tak jsem si sebe znovu začala vážit. Snad už doopravdy.




Ta NevinnáKde žijí příběhy. Začni objevovat