Zmateně sedím.
Do okna hledím.
Na špatné časy vzpomínám.
Vše za vinu si dávám.
Otázky v hlavě roní se.
Jen jedna odpověď přijatelná je.
To ty.
To ty za to můžeš.
Srdce z toho umírá.
Mozek však vedení přebírá.
Radost už dávno známá mi není.
Pocity viny usídlily se v hrudi.
Tlačí mě každým dnem čím dál tím víc.
Tlak který se nedá vydržet.
A tak jednou za čas vezmu ostrý předmět.
A ten tlak lehce upustím.
Jenže rány se zahojí.
Pocit viny znovu příjde.
A zavřené rány otevře.
A tak jen sedím a nic jiného si nepřipouštím.
ČTEŠ
Ta Nevinná
Short StoryDívka, která je až moc ztracená ve svých myšlenkách. V prohnilých, zvrácených a srdce rvoucích myšlenkách. Jen krátké útržky pocitů a myšlenek vhozené na stránky Wattpadu. ×Objevují se zde určité věci, které by neměl číst nikdo mladší 15 let.
