Rozpuštěné vlasy vlají ve větru.
Nádech čerstvého vzduchu.
Už nejsem v záběru.
Svoboda přichází do toho ruchu.
Únava ovládá mé tělo.
Chci padnout a ležet.
Jenže tohle je moje sólo.
A tak musím běžet.
Propadlé tváře.
Oči rudé.
Duše už se mi páře .
Co po mně zbyde?
Slova chladná jako ocel.
Nehodlám to snášet víc.
Uvězněte nás radši do cel.
Znovu už to nechci říct.
Má duše tajně pláče.
Má ústa veřejně smějí se.
Chcete po mně koláče.
Já dala vám jen klas pšenice.
Zklamala jsem vás moc.
Pohledy vaše nohy podlomily mi.
Zklamala jsem se moc.
Do breku je mi.
Pohledy skelné, plné utrpení.
Zasejí smutek do tvé duše.
Avšak ty stále jen mlčíš.
A duši si tím ničíš.
ČTEŠ
Ta Nevinná
Short StoryDívka, která je až moc ztracená ve svých myšlenkách. V prohnilých, zvrácených a srdce rvoucích myšlenkách. Jen krátké útržky pocitů a myšlenek vhozené na stránky Wattpadu. ×Objevují se zde určité věci, které by neměl číst nikdo mladší 15 let.
