{Zlomená}

2 1 0
                                    

Už víc nevím jak se chovat.
Už víc netuším co mám dělat.
Hrdlo mé se stahuje a nedovoluje mi dýchat.
Oči vytřeštěné hrůzou.
Jak mohlo se to stát? Kde stala se chyba?
Můj svět bortí se a padá.
Já nevím jak dál.. Jak zastavit tu zkázu?
Jak dokupy se dát?
Zničené naděje a sny.
Kde najít cestu svou, když ostatní už jdou.
A já sama stojím a hledím.
S pouhou otázkou na jazyku..
,,Kudy vydat se mám?"

Srdce bije a radí kudy vydat se.
Avšak hlava moc dobře ví, že cesta tato špatná je.
Že mi ublíží..

Pocity dál vnímat nedokáži.
Hlavu plnou otázek a zlých myšlenek.
Kdy se to tak zvrtlo?
Bolest na uzdě nosím.
Avšak jsou chvilky, kdy už nezvládám.
A tak ji trochu vypustím.

Na veřejnosti sladké úsměvy.
Doma pak v koutě pláči do noci.
Snažím se si dobrou náladu udržet.
Avšak v hloubi srdce vím, že tohle nejsem já.
Nekonečné přetvářky.
Je mi z toho všeho zle.
Je mi ze mě zle.
Jak dál snést ty pohledy.
Když všichni si myslí, že mi nic neublíží.
Přestože mě jejich slova uvnitř ničí.

Spadla jsem tak hluboko.. 
Už nevím jak vrátit to zpět.
Jak být zase ta bezstarostná holka, jakou byste mě chtěli..
Už to nejsem já.
Říkáte jak jsem se změnila.
K horšímu.
Proč se tak stalo.. Však nikoho nezajímá..
- Zřejmě to je pubertou
Odpověď na vše.
Povím vám tajemství.
Není to pubertou, je to tím..

Že jsem sakra zlomená!


Ta NevinnáKde žijí příběhy. Začni objevovat