Další stránka I.

Skoro normální den.😕 #4

Bzzz Bzzz......
Probudil mě budík. Vypla jsem ho a posadila jsem se. Rozhlédla jsem se po pokoji. Zvedla jsem se a šla ke stolu, vzala jsem sklenku s voudou, kterou jsem dopila. Šla jsem ke skříni a vyndala jsem si moje oblíbené džíny a tričko s dírama na zádech. Oblékla jsem se, přešla jsem do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, sepla jsem si vlasy. Sundala jsem si nákrčník a vlezla jsem do sprchy.
Vylezla jsem, osušila se a zase jsem se oblékla, nasadila nákrčník. Sešla jsem dolů a šla k ledničce. Vyndala jsem mléko, ze skříňky lupínky a misku. Nasypala jsem lupínky a do toho mléko. Najedla jsem se.
Cink Cink.......
Vyndala jsem mobil z kapsy, koukla jsem se kdo mi píše. Byl to Štěpán, jak jinak.

,,Ahoj, hele, my s mámou přijedeme dřív, tak tam stůj o 10min dřív."
,,Jasně že tam budu stát."

Dopsala jsem zprávu a odložila misku. Zvedla jsem se, odcupitala jsem zpět do pokoje. Vzala jsem si tašku a šla zase dolů. Koukla jsem se na hodiny, abych vyšla na čas. Bylo akorát na vyražení. Šla jsem do předsíně, nazula jsem si moje boty a vzala si vestu. Přehodila jsem si tašku přes záda a šla jsem. Zamkla jsem, šla jsem za plot a sedla jsem si na patník. Čučela jsem do mobilu, proto jsem si nevšimla, že před sousedovic barákem zastavilo auto. Zaslechla jsem lehké krůčky za zády. Dotyčný mě pošimral na bocích a trošku zatahal za vlasy. Lekla jsem se, proto jsem se otočila a trošku odskočila. ,,Ště....",,Pšš... Doktor říkal, že nemáš mluvit, tak se netrap." nenechal mě dokončit jeho jméno. Kývla jsem hlavou a chytla ho za ruku. Společně jsme šli k autu, otevřel mi dveře. ,,Dámy první." řekl vznešeně. Usmála jsem se a nastoupila, Štěpa hned za mnou. ,,Ahoj Kenss, co se ti proboha stalo?",,Mami, ona nemůže mluvit. Jinak jí málem uškrtil spolužák z vedlejší třídy." koukala na něj s vykulenýma očima. ,,Chudinko." řekla s pokleslým hlasem a dala mi ruku na rameno. ,,Mami? Tak pojedeme.",,Jasně, ještě se stavíme pro sváču." kývla jsem hlavou, jako že mi to nevadí.
Zastavili jsme před večerkou a Štěpán vystoupil. Jeho máma mu říkala co má koupit. ,,Kenss, zůstaň tu." odsouhlasila jsem mu to a on odešel. Po 6 minutách se vrátil i s těmi věcmi. Znovu nastoupil a podal to svý mámě na přední sedačku. Jeli jsme do školy.
Zastavili jsme a já se probudila ze svých představ. Vystoupili jsme, vzala jsem si tašku a šli pomalu ke dveřím. Stále jsem se lepila na Štěpána, protože jsem se bála, že se zase objeví Pawel. Vešli jsme do třídy a polovina puberťáků nepřišla a už ani nepřijdou, protože jeli na nějaký zájezd. Úplně jsem na to zapomněla, že někam jedou. Sedli jsme si a zrovna přišel učitel, hned začal něco žvatlat. ,,Milá třídy. Protože polovina z vás a vedlejší třídy jela na zemědělský zájezd do Karlových Varů, tak budete spojený na celý den." měla jsem chuť roztrhat učebnice, protože vedle do třídy chodí Pawel. ,,Prosím, ať jel taky." myslela jsem si pro sebe a měla sepnuté ruce u pusy. ,,Štěpáne? Dojdeš pro ně?",,Ano pane. Nic jiného mi nezbývá." druhou větu pošeptal, aby to nevypadalo drze. Zvedl se a šel. Učitel se mezi tím vyptával co a jak s mým krkem, ale nemohla jsem nic říkat a tak jsem jen hýbala hlavou do stran, asi to chápal.
Právě přišel Štěpán. Rychle se vrátil ke mě a vypadal nejistě. ,,Máme tu problém." zbledla jsem a otočila jsem se na dveře. Jeden po druhém vcházeli do naší třídy. Když jsem zahlédla, jak vchází Pawel, tak jsem bouchla hlavou do stolu. Nevím, jak jsem to dokázala s tím nákrčníkem, ale to je jedno. Stejně to bolelo. Hned se na mě všichni podívali včetně Pawla. Štěpán mě chytl za rameno a já se na něj podívala. Omotala jsem se mu kolem krku, bála jsem se Pawla. Schválně si sedl hned před nás, aby slyšel, viděl a zničil všechno. Proto jsem vzala papír a začli jsme si se Štěpánem psát.

,,Hrozně se bojím Pawla."

,,Neboj, já tě ochráním. Budeme se bavit o něčem jiném než o tom mamrdovi."

,,Okey, všimla jsem si, že už budeš mít 500 000 sub. Na to, že natáčíš už rok a půl je to dost."

,,No jsem rád, že lidi bavím. Víš, že Pawel natáčí taky!?"

,,To nevim, jak se tam jmenuje?"

,,Herdyn. Poslední dobou mi něco naznačuje, ale já nevím co."

,,Budeme muset doufat, že to nebude něco zlého."

Crrr Crrr.....

Zazvonilo na přestávku. Vzala jsem znovu papír a napsala jsem na něj. ,,Půjdu do bufetu, půjdeš se mnou?" Štěpán mě vzal za ruku, řekl, že půjde. Pawel na nás koukal vražedně, když jsme spolu odcházeli za ruce.
Po škole jsem musela jít pěšky domů. Zrovna Štěpán nemohl jít se mnou, ale cesta proběhla bezchybně. Přišla jsem, máma byla na gauči a koukala na televizi. Proplížila jsem se do svého pokoje, sedla jsem si k počítači a spustila youtube. Klikla jsem na Baxtrixe, protože mě zajímalo kolik má subů. Už přesáhl 500 tisíc, koukala jsem na to, jako zblázněná. V další složce jsem si otevřela facebook a napsala jsem Štěpánovi.

,,Ahoj Štěpáne. Gratuluju ti k 500k sub."

Zpráva mu nepřišla, což se nikdy nestalo. Bála jsem se o něj, proto jsem mu volala. Nezvedal mi to. Sedla jsem si na postel a pustila jsem si seriál. Stále jsem myslela na Štěpánka, proč se mi neozývá a proč mi nezvedal telefon. Byla jsem nešťastná.....

Je tu další kapitolka❤. Kdo se těšil? Děkuji že vás to baví. Dejte hlas a komentář, pokud se vám to líbí. Ještě jednou díky. ❤❤❤