Další stránka I.

Co jsem to sakra provedla?! #25

Byli jsme asi v půlce cesty a na mě přišel hlad. Mohli by jsme se ještě před tím někde najíst. Nalepila jsem se ještě víc na Štěpu a řekla tiším hlasem. 

,,Dostala jsem hlad. Nepůjdeme se ještě někam najíst?" podíval se na mě Ráďa a zareagoval.

,,KFC nebo Mcdonald?" zeptal se. Pawel se podíval na Radka a zvolal.

,,Jasně, že KFC!!!" hned navázal Štěpán a popřel Pawlův názor.

,,Si děláš srandu? Mcdonald je lepší, takže jdeme tam." stál si za svým. Ještě chvilku na sebe štěkali a hádali se kam se půjde, ale mě to lezlo na nervy. Pustila jsem Štěpánovu ruku a postavila jsem se přísně před ně.

,,Opravdu se chcete hádat kvůli takové hovadině?!" štěkla jsem na ně. Štěpán se na mě podíval a řekl ať vyberu já za předpokladu, že vyberu Mcdonald, ale mám radši KFC.

,,Půjdeme do KFC, tam mi to chutná víc." měla jsem poslední slovo. Kluci jen přikývli. Štěpán mě vzal za ruku a vyrazili jsme do nejbližšího KFC...

. _.

Konečně jsem neměla hlad. Dlouho jsem v KFC nebyla, takže to bylo dobré. Vyšli jsme ven a mířili k tomu baru, kam jsme původně plánovali jít. Byli jsme na místě. Nakráčeli jsme dovnitř a šli si hned objednat. Hned ze začátku jsme si dali panáka vodky. Poté nám bylo úplně jedno, co pijeme. 

Seděli jsme všichni u stolu a kecali. Uprostřed stála láhev rumu, která nám po chvilce nestačila a tak Radek šel pro další. Už se mi motala hlava, měla jsem pocit, jako bych byla tři hodiny non-stop na kolotoči. Všechno se vlnilo, jako by všechno tancovalo do rytmu hudby. Když se vrátil Radek ke stolu, tak položil flašku a řekl.  

,,Jdu uklohnit nějakou čičinu." otočil se a šel k baru. Podívala jsem se na Štěpána, který byl, tak opilý, že vytuhl. Napila jsem se rumu. Nevím, žaludek mi říká ať už to nepiju, ale moje opilá mysl říká pravý opak. Žaludek si potrpěl na svém. Chtělo se mi zvracet. Rychle jsem vyběhla a mířila na záchod. Rozrazila jsem dveře. Málem jsem to nestihla. 

Klečela jsem u mísy a zvracela. Taková bolest, nechutné. Zaslechla jsem dveře a slova.

,,Kenss? Jsi v pohodě?" Pawlovo hlas. Už jsem to měla ze sebe, ale bylo mi pořád špatně. Vyšla jsem z kabinky a šla si umýt pusu. Hrozně se mi motala hlava. Podívala jsem se do zrcadla a viděla Pawla, jak jde blíž ke mě. 

,,Jen mi není dobře." otočila jsem se na něj a opřela se o umyvadlo.

,,To se spraví až s námi půjdeš znovu chlastat, zvykneš si na to." usmál se. 

,,Proč jsi vůbec šel za mnou. To ti vůbec nevadí, že jsi na holčičích zách-" znovu se mi zvedl žaludek. Chytla jsem se za pusu a znovu mířila do kabinky. Pawel bez váhání přišel ke mě a podržel mi vlasy. 

,,To bude dobrý. Jen to ze sebe vyklop." hladil mě po zádech. 

Ach né, moje KFC! Všechno je v hajzlu a to doslova!

WoW, jsem nasračky. Příště řeknu, že nejdu. Bolí mě žaludek a motá se mi šiška. Melu si pro sebe hovadiny! Tohle nejsem já.

V žaludku mi nezbylo nic. Už nebylo co zvracet. Chtěla jsem se zvednout, ale moje tělo si dělá co chce, jako by myslelo samo za sebe. Nakonec mi musel pomoct Pája. Sakra, že má takový nervy se mnou. Měla jsem vyslo v krku. Dopotácela jsem se zase k umyvadlu a udělala jsem si z dlaní mističku. Napila jsem se vody z kohoutku, abych trochu zahnala tu hnusnou pachuť.  

Celou tu dobu u mě stál Pája a pozoroval mě. Podívala jsem se na něj a poděkovala jsem mu.

,,Za co mi děkuješ?"

,,Že tu jsi se mnou. Radek, ten nahání nějaké buchty a naše buchta vytuhla." co to melu! Pawel se zasmál tobu co ze mě vylezlo. Jsem na tom tak špatně? Nikdy jsem opilá nebyla. Je to zvláštní, protože i ti patnácti šestnácti letí haranti někde chlastaj a já začla na moje osmnáctiny. 

Pořád mi hleděl do očí, jako na západ slunce. Já jsem spíše, jen přemýšlela co bude dál. Nejraději bych teď vytuhla stejně, jako Štěpán, ale můžu. Nejde to. Začal na mne sahat. Hladil mě po rameni a poté i po tváři. Pak mě i políbil. Využil toho, že jsem opilá. Moc dobře jsem si uvědomovala, co dělám, ale nemohla jsem tomu zabránit. Alkohol ve mě působil. Moje hlava nechtěla, ale tělo ano. 

Pawel věděl moc dobře co dělá. Namáčkl mě na zeď a vášnivě mě líbal. Chtěla jsem přestat, ale nešlo to. Spolupracovala jsem s ním. Nešlo to jinak. 

Poslední co si z toho večera pamatuji je to, že mi stékali slzy. Líbali jsme se, ale brečela jsem při tom. Vůbec si nepamatuji, co se stalo dál. 

. _. 

Probouzela jsem se. Bolela mě hrozně hlava. Otevřela jsem oči a viděla, že jsem úplně někde jinde než jsem očekávala. Ležela jsem v Pawlovo posteli a vedle mě prázdné místo. Co jsem to sakra provedla?! Nic takového jsem nikdy nechtěla!

Rychle jsem se zvedla. Byla jsem jen v tričku a ve spodním prádle. Vůbec mě to nezajímalo. Vyšla jsem nasraně z pokoje a kráčela jsem dolů do kuchyně. 

Sešla jsem schody dolů a pocítila chladné dlaždičky, hrozně studěly. Přeběhla jsem do kuchyně, kde bylo lino, které nebylo tolik studené. Byl tam Pawel. Stál u linky a něco vytvářel. Přišla jsem k němu a zaťukala jsem mu na rameno. Ve chvíli, kdy se otočil mu přiletěla taková facka, že ji jakživ neviděl.

,,Ty hajzle!!" zařvala jsem na celou kuchyň. ,,Co si, jako myslíš!! Že když jsem opilá, že chci to samé, jako ty!!! Ani ve snu. HAJZLE!!!!" znovu jsem na něj zařvala. 

Všechno co jsem na něj řvala uslyšel Štěpán. Přiběhl dolů přímo do kuchyně. Měl na sobě to samé, jako včera a vlasy rozházené všude, takže jsem ho probudila.

,,Co se to tu děje?" vůbec nevěděl o co jde. Otočila jsem se na Štěpána, také jsem na něj vyjela.

,,A ty si zase myslíš, že se opiješ natolik, že vytuhneš a necháš tu toho HAJZLA, aby mě natáhl do postele!?!" Štěpán vůbec nevěděl o čem mluvím, ale to Pawel věděl moc dobře. Když si Štěpán uvědomil, co se snažím říct, tak řekl.

,,Co že udělal!?!" 

,,Mam okno, ale vím, že jsem skončila u něj v posteli! Já to nechtěla!!" po této větě se Štěpán nasral. Nepoznala jsem to jenom ve výraze, ale i tak, že mu zčervenaly oči a ty černé žilky se nedaly přehlédnout. Štěpán se vrhl na Pawle. Chytil ho za límec a začal mu mlátit hlavou o linku......

Ahoj, ani nevím, jak se vám tohle může líbit. Takové zvraty!!! Jinak Děkuji.❤💝💞🎶💐💌