Další stránka I.

Ožralové.😂 #15

Zastavili jsme u jejich domu. Pája zaparkoval a vystoupil. Radek chvilku seděl, koukal do zpětného zrcádka na mě. Zabíjel mě pohledem. Už jsem to nevidržela a vystoupila. Štěpán hned za mnou. Chytl mě za ruku. ,,Kenss...",,Nesnesu ten jeho pohled! On mě vraždí pohledem, nesnesu to!!"stoupla jsem si kousek dál od auta a dala ruce v bok. ,,Kenss, spravíme to. Nechci, aby byl pro tebe hrozbou."objala jsem ho. ,,Hej vy hrdličky, hněte sebou." hekl na nás Pawel s nechutí ve výrazu, vešel s Radkem do domu. ,,Proč je takový?",,Protože jsme měli před patnácti minutami s Pájou a Radke streamovat.",,Hm... Tak to se radši uklidím do obýváku k televizi."jen hýbl rameny. Přesunuli jsme se dovnitř.

. _.

Kluci byli zalezlí, streamovali. Uběhlo asi 30 minut a mě to u televize nebavilo. Vypla jsem ji, zvedla a šla za Štěpánem nahoru. U dveří jsem slyšela, jak si Štěpán povídá s klukama, nejspíše přes team speak 3. Mírně jsem zaklepala na dveře a vešla dovnitř. ,,Štěpí, můžu tu být s tebou?" otočil se na mě. ,,Jo můžeš, pokud ti navadí, že budeš na steamu a na webce.",,Nevadí."zamumlala jsem a šoupla jsem si k němu židli. Sledovala jsem chat. Nejvíce opakovaný komentář byl. ,,*Baxi, to je tvoje přítelkyně?*" usmívala jsem se. ,,Co je tak vtipný?" zeptal se Štěpán. ,,Nic, tohle není vtipné. Víš, neustále se tě lidi na něco ptají." podíval se na chat a přečetl otázku nahlas. ,,Baxi, ty s ní chodíš? Jo, tohle je Kenssie. Moje přítelkyně." ve stejnou chvíli jsme se na sebe podívali. Z ts3 se ozval smích a nějaké keci ohledně toho co Štěpán řekl. Jejich keci mě naštvali. Bez přemýšlení jsem se zvedla ze židle a vyšla z pokoje. ,,Kenss, kam jdeš?" pokřik na mě Štěpán, ještě před tím než jsem zavřela dveře, ale stejně jsem s nimi bouchla. Šla jsem dolů na gauč, kde jsem si sedla a schoulila do klubíčka. Koukala jsem po místnocti a poslouchala hlasy kluků. Najednou se ozvali dveře, ale nevím které. Opatrné a nenápadné krůčky se blížili ke mě. ,,Baff!!"zařval na mě Pawel ze zadu. Hrozně jsem se ho lekla a spadla z pohovky. ,,Jsi ty debil!!",,Promiň, Štěpán mě přinutil, aby jsem se ti omluvil za ty keci a tak.",,Jo a proto jsi mě přišel při zabít!!!"hekla jsem na něj, když jsem lezla spátky na pohovku. ,,Ne!! A chci se tě zeptat, zda si s námi na streamu zahraješ "Nikdy jsem".",,Ehmm...... Tak jo, ale s Radkem žádné přiblblé kecy!",,No okey."řekl nezajímavě. ,,Tak tu počkej, my to vše doneseme sem a připravíme.",,Ehm."odsouhlasila jsem a koukala na vypnutou televizi.

. _.

Kluci streamovali už hodinu a půl, rozhodli se, že už ten stream ukončí, ale lidi byli sklamaní. I přesto, že jim psali komentáře, že ještě chtějí pokračovat, to kluci ukončili. Protože jsme hráli "Nikdy jsem", tak hoši byli napití, ale mě to nepřišlo spravedlivé. Ještě mi nebylo osmnáct, proto jsem musela pít jenom colu, ale to nebyl žádný trest. Jo a řeknu vám co nechcete zažít, napité upíry!!!

Protože jsem nechtěla být s nimi dole, tak jsem šla nahoru do Štěpánova pokoje a bylo už dost pozdě večer.

Seděla jsem na posteli a přemíšlela v čem budu spát, protože tam nemam žádné věci. Nakonec jsem došla ke skříni, kde jsem vytáhla Štěpánovo fialové tričko Twich. Bylo mi trošku větší, takže ideální improvizovaná noční košile. Přišla jsem k posteli a zavrtala se do peřin. Už jsem usínala, ale do pokoje někdo vtrhnul. ,,Vole ty píčo!!!"řval na celý pokoj. Posadila jsem se a otočila na něj. Pawel měl v ruce láhev vodky a motal se. Pomálu se ani neudržel na nohou. ,,Ježiši Pawle, co to tu provádíš!?!"řekla jsem rozespale. ,,Co, já myysleeel, že to je moj pokoooj!!",,Ne neni.",,Kurva, kde je?",,Do prdele, pojď já tě tam zavedu."zvedla jsem se a šla k němu. Stál u dveří opřený o zeď. Vzala jsem si jeho ruku, kterou jsem si dala kolem krku. Vedla jsem ho o místnost dál. Vzala za kliku a kopla do dveří, aby se dootevřeli. Pak sebou Pawel škubl a spadl na zem. Rosekal se o podlahu, nechala jsem ho ležet na zemi.

Šla jsem skontrolovat Štěpána a Radka, kteří měli být v obýváku. Vešla jsem do místnosti, ale kluci nikde, jen neskutečný bordel. Všude byly prázdné skleničky, několik flašek od rumu a vodky. Někdo začal chrápat. Přišla jsem k zadní straně gauče a viděla chrápajícího Radka na pohovce a spadlého Štěpán na zemi u pohovky, který také spal. Začala jsem se smát, ale ten bordel mě štval i když tam nebydlím. Šla jsem ke stopku, kde byly skleničky a flašky, které jsem vzala, uklidila a ostatní věci také uklidila. Když už tam bylo docela uklizeno, tak jsem si šla lehnou, byla jsem hrozně unavená.

. _.

Už bylo ráno a já ležela ještě v polospánku. Cítila jsem na sobě něčí pohled. Něžné šimrání, které mě doprobralo bylo dosti příjemné. Nejspíše to byl Štěpán, který jezdil se svou dlaní po mé ruce a občas i po mé noze. Otočila jsem se čelem k němu. Koukala jsem mu do jeho nádherných očí, zářili, jako dvě sluníčka. Věnovala jsem mu hezký úsměv, ale tak pěkný, jako jeho nebyl. Konečně se odhodlal něco říct. ,,Dobré ránko beruško. Jak pak se ti spalo?",,Dobré. Nádherně, ale chtěla bych, aby jste mě vzali za mámou do nemocnice.",,Jasně, že tě tam vezmeme."další jeho nádherný úsměv, musela jsem mu ho oplatit.

Zvedla jsem se, ani jsem se nepřevlékla a šla do kuchyně. Nikdo nebyl na dohled. Měla jsem neskutečný hlad, a proto jsem šla k ledničce a otevřela ji. Udělalo se mi špatně, když jsem uviděla několik sáčků s krví. Přešla mě chuť na jakékoliv jídlo. V rychlosti jsem zavřela lednici, aby jsem se na to nemusela dívat. Místo toho jsem otevřela skříňku ve které byly dobroty. Vzala jsem si jednoho brumíka, sice mě nenasytí, ale proč né. Po cestě za Štěpánem do pokoje jsem ho stihla sníst. Vešla jsem do pokoje. Štěpán seděl u počítače a něco študoval. Jenom jsem kolem něj prošla a nahodila na sebe oblečení. Posadila jsem se na postel a koukala do mobilu. ,,Štěpí, vezmeš mě tedy za mamkou? Chci být s ní a musím jí říct, že já jsem v pohodě, teda pokud bude už vzhůru."otočil se. ,,Jo jo, jdu se podívat na Pawla a zeptat se ho zda nás tam vezme a nebo budeme muset pěšo."zvedl se a šel ke dveřím. ,,Počkej, jdu s tebou." pokřikla jsem na něj. Šli jsme za Pájou. Štěpán zaklepal, ale nikdo nic neřekl. Vzala jsem za kliku a otevřela dveře. Pawel ležel na podlaze, úplně stejně, jako včera, když se rozmázl o podlahu. Lekla jsem se, zda se mu nic nestalo. ,,Štěpáne, nestalo se mu něco?! Leží stejně, jako včera."klekl si k němu a skoumal to. ,,Ne, jen měl opravdu hodně napito. Ožrala jeden pojebanej. Hold půjdeme pěšky.",,Dáš ho aspoň na postel?"vzdychl a začal zvedat Pawle. Hodil ho na postel a šel z jeho pokoje, šla jsem za ním.

. _.

Už jsem byla připravená. Čekala jsem jen na Štěpána, až vyjede s motorkou. Kdyš vyjel, tak zastavil předemnou a hodil po mě helmu. Ani jsem nečekala, že ji chytnu. Nasadila jsem si jí a sedla na motorku. Chytla jsem se Štěpána, protože jsem se cítila bezpečně.

. _.

Štěpán zastavil před nemocnicí. Sklidil helmy a vzal mě za ruku, šel se mnou do vnitř.

Vešla jsem do pokoje. Moje mamka neustále spala. U její postele stál nějaký pán. Otočil se na mě. Bylo mu kolem 40 let a už měl trochu šediny. Koukal na mě, jako na obrázek, jako by mě znal, ale já vůbec nevěděla, kdo to je. Věta, kterou pronesl, když jsem vešla do místnosti byla. ,,Kenssie, jsi to ty?!" byla jsem stuhlá, zmatená a nevěděla jsem, co mám dělat......

Ahojky, dneska se skoro nic nedělo, ale doufam, že to nevadí. Po této kapče udělam menší "Informačku" nebo "Vysvětlení", říkejte tomu, jak chcete. Aby v tom bylo jasno, co všechno dokáže moje verze upírů.
Děkuji. ❤❤