Další stránka I.

Společný den... #8

Probudila jsem se celá spocená a rozcuchaná. Zvedla jsem se, šla jsem ze sebe smýt ten pot. Vylezla jsem z koupelny, jako znovuzrozená. Oblékla jsem se a vrátila do pokoje, roztáhla jsem žaluzie. Venku bylo krásně slunečno. Na nebi nebyl ani mráček.
,,Kenss, snídaně." zavolala na mě máma. ,,Jo, hned tam budu." vypojila jsem mobil z nabíječky a dala ho do kapsy. Šla jsem pomalu do kuchyně, kde seděla máma u stolu a čekala na mě. Měli jsme palačinky se šlehačkou a marmeládou. Posadila jsem se.
Crrr Crrr......
Zrovna zazvonil zvonek. Musela jsem vstát. Došla jsem ke vchodovým dveřím, které jsem pootevřela, abych nakoukla kdo to je. ,,Ahoj Štěpáne." skočila jsem mu kolem krku a dala jsem mu pusu. On mě mírne nadzvedl. Když mě položil, tak jsem mu řekla. ,,Právě jsem šla snídat, tak jestli chceš můžeš snídat s námi." nabídla jsem mu. ,,Ne to je dobrý, už jsem snídal, ale ne to co si představuješ."zamumlal si, ale já to slyšela. ,,Nezabil jsi nikoho, že ne." hned jsem se ho zeptala starostlivě. ,,Ne to ne, jen jsem...."přerušila jsem ho mím prstem přejíždějící jeho ústa. ,,Pšššt, podrobností mě ušetři." kývl hlavou. ,,Jdu se nasnídat, tak pojď dál." otočila jsem se a šla směr kuchyň. Vešla jsem do kuchyně se Štěpánem v zádech. ,,Ahoj Štěpáne. Dáš si taky?" zeptala se ho moje máma hned co vešel do místnosti. ,,Dobrý den. Ne, už jsem snídal, ale děkuji." řekl zdvořile. Sedla jsem si a začla jíst. Štěpán se posadil ke stolu. Celou dobu mě pozoroval. Když jsem byla najedená, tak jsem po sobě omyla talíř a šla přečesat vlasy. Když jsem se vrátila za Štěpánem, tak se mě zeptal. ,,Tak co dneska podniknem?",,Co třeba nějakou upírskou záležitost?" zašeptala jsem mu do ucha. ,,To ne, nechci tě do toho tolik zatahovat." řekl upřímně. ,,Radši tě vezmu do kina a pak na večeři, pokud souhlasíš.",,Tak dobře, jen se převleču." kývl hlavou. Šla jsem do pokoje se převléct.
Přišla jsem za Štěpánem dolů v černo-fialových šatech, která byly po kolena. Vlasy spletené dohromady s fialovou sponkou. Štěpán koukal s otevřenou pusou. ,,Jsi nádherná.",,Děkuju." dala jsem mu pusu na tvář. ,,No takhle se mnou nemůžeš nikam jít Kenss." zasmál se a koukl na své oblečení. ,,Tak se půjdeš ještě převléct." pousmála jsem se. ,,Okey, to bude rychlovka.",,Tomu věřím." oba jsme se smali.
Přišli jsme ke dveřím. Obula jsem si černé střevíce a malými mašličkami. ,,Ahoj mami." řekla jsem, aby slyšela, že odcházím. ,,Ahoj, přijď brzy." ozvalo se z obýváku. Vyšli jsme z domu a šli po chodníku. Štěpán mě vzal za ruku. ,,Říkala jsi, že by jsi chtěla upírské věci." řekl, když se otočil na mě. ,,No, třeba něco malého." otočil se zády ke mě, a když se otočil zpět, tak jsem se nemohla vynadívat. Oči měl prolité krvý. ,,A jestli chceš, tak si můžeme zkrátit cestu ke mě.",,Tak jo a hrozně ti ty oči sluší." usmála jsem se. Také se pousmál a vzal mě do náruče. ,,Můžeme?" pevně jsem se ho chytla. ,,Můžem." kývl a rozběhl se. Běžel hrozně rychle, jen jsem viděla, jak se kolem nás míhají domy a různé předměty. Najednou se zastavil, když jsem se rozhlédla, tak jsem viděla jeho dům. Už nebydlel s mámou, ale říkal, že byslí s Pawlem. Položil mě na zem a šel ke dveřím. ,,Počkáš tady?",,Proč, myslela jsem, že mi aspoň ukážeš, jak to tam vypadá?",,Teď to není vhodné a sám budu rychlejší." pohladil mě po tváři a v okamžiku byl pryč. Sedla jsem si na schod před vchodem. Někdo mi zaťukal na rameno. Ohlédla jsem se a viděla, jak za mnou stojí Pawel opřený o dveře. ,,Čau, Štěpán říkal, že jdete do kina.",,Ahoj? Jo jdeme. Hlavně se do toho nepleť.",,Nebudu, budu streamovat." jen co to dořekl, tak přišel Štěpán. Na sobě měl džín, košili a kolem padu ovázanou mikinu. Moc mu to slušelo. ,,Tak vyrazíme?" řekl a já jsem se probrala ze zakoukaného pohledu. ,,Jo jo, jasně že můžeme." s úsměvem mě vzal za ruku. Pawel už zašel a Štěpán mi pošeptal. ,,Něco ti ukážu, ale není to upírská záležitost." lehce jsem kývla hlavou, jako důkaz nejistoty. Vedl mě za ruku ke garáži. Otevřel ji a šel přímo k černé motorce. ,,Tak co kenss, líbí se ti?" s otevřenou pusou jsem přistoupila k motorce. Rukou jsem po ní přejížděla a prohlížela do detailů. ,,Děláš si srandu, jasně, že se mi líbí."otočila jsem se na Štěpána, který držel dvě helmy. ,,Tak se svezeme." podal mi helmu. Dala jsem mu pusu a hned poté sinasadila helmu. Štěpán nastartoval motorku, vyjel s ní před dům. Nasedla jsem a pevně jsem se chytla Štěpána, protože jsem se cítila bezpečně.
Když jsme dorazili na místo, tak jsme se společně rozhodovali na co přesně půjdeme. Konečně jsme se shodli na akčním filmu. Vešli jsme do vnitř. Štěpán šel koupit lístky a já popcorn s coca-colou. Štěpán mi předal lístek, aby mě ochranka pustila dál. Přesunuli jsme se do místnosti číslo 3.
Po filmu mě chtěl vzít někam na jídlo. Nejdříve jsem ho přemlouvala, aby mě nikam nebral, ale nakonec přemluvil on mě. Šli jsme společně do jedné z restaurací v okolí. Když jsme si objednali, tak jsme si povídali. Donesli nám jídlo, které jsme si krásně vychutnali. Povídali jsme si o nás a co bude dál.
Bzzz bzzz.......
Bzučel mi mobil u ruky. Zrovna náš rozhovor přerušilo volání mé mámi. Vzala jsem mobil a řekla. ,,Hned tu jsem, jen to jdu probrat ven.",,Dobře, ale vrať se co nejdříve." kývla jsem a šla před restauraci. Musela jsem jí zavolat zpět. ,,Ahoj mami, co jsi potřebovala?",,Ahoj, jen tě kontroluji.",,Ježišku mami, už nejsem malá. Já myslela, že je to něco závažnějšího." Najednou mi začalo šumět v mobilu. Vůbec jsem jí nerozuměla. ,,K--s-, d--e s- ně--?",,Mami já ti nerozumím. Zavolám ti později." típla jsem to. Mrkla jsem se na čas. Bylo kolem páté hodiny. Zhasla jsem mobil a chtěla jsem se vrátit za Štěpánem, ale.........

Ahojky, doufám, že vám nevadí, když to napínám. Chci to udělat zajímavější...