Divný pocit

Sen

Pořád mi vrtalo hlavou, jak to?! Jsou tu dvě strany lidí. Někdo tvrdí, že se nic nestalo a ostatní tvrdí opak. Jsem z toho zmatená, já jediná nevím o co jde. Momentálně sedím u sebe v pokoji a přemýšlím. Z přemýšlení mě vytrhl telefon. Napsal mi Filip.

Filip: Ahoj

Já: Ahoj, potřebovala bych si promluvit.

Filip: Něco se stalo?

Já: Spíš si potřebuju všechno vyjasnit.

Filip: Aha...promiň, ale to nejde a už musím jít, tak ahoj.

Tak to je divný...proč mi nikdo nechce říct, co se stalo? Ani Filip...člověk kterému jsem věřila snad úplně nejvíc. Málem jsem se rozbrečela. Jen jsem ležela na posteli s koukala se z okna. Pomalu mi z očí začaly padat kapky. Jedna po deuhé...pořád jsem se koukala z okna. Zrovna zapadalo slunce. Najednou mi něco prolítlo hlavou a já upadla na zem...zdál se mi sen...dost podivný sen. Sama nevím, jestli ho úplně chápu...

Byla jsem sama na nějakém ostrově. Byl tam semnou i Filip...zřejmě dovolená. Jednou ráno jsem se vzbudila, ale né s Filipem, né na ostrově...ale zase v té místnosti. Moc si z toho nepamatuju, protože mi to jenom problesklo hlavou, ale tuhle odpornou tmavou místnost bych poznala všude. Potom jsem se ocitla ve světlé místnosti. Nikdo tam nebyl. Seděla jsem ve středu místnosti a nedokázala jsem se zvednout. Najednou ke mně někdo přišel. Ten někdo byla Rose. Podala mi ruku, aby mě zvedla a já se jí chytla. V tu chvíli ale zmizela a já byla opět v místnosti sama. To samé se opakovalo, když přišla Zuzka...moji rodiče...Filip...přišel tam Filip. Už jsem myslela, že ani nemá cenu se jeho ruky chytat. Přesto jsem to ale udělala. Zvedl mě ze země a obejmul mě. Když jsem se od něj odtáhla, zmizel. V tu chvíli jsem se probudila. Ležela jsem na zemi se silnou bolestí hlavy a v ruce jsem držela nějaký papírek. Podívala jsem se na něj a uviděla jsem tam tužkou napsáno ,,Vidím tě."