Divný pocit

Něco ti potřebuju říct...

Probudila jsem se v noci. V té samé temné uličce. Neskutečně mě bolela hlava. Rychle jsem se rozhlédla. Nikdo tam nebyl. Na krku jsem měla vyřezané písmeno "M" Uviděla jsem nějaký papírek, který jsem svírala pevně v ruce. Bylo na něm: ,,Vidím tě" zase... opatrně jsem vztala a i přes strašnou bolest jsem doběhla až před náš dům kde jsem opatrně otevřela dveře, abych nikoho nevzbudila. Byli 3 hodiny ráno a já byla strašně unavená. Divné bylo to, že mě nikdo nehledal...rodiče spokojeně spali a bylo jim zřejmě jedno, kde jejich dcera tak pozdě v noci je...

najednou jsem uslušela něco u okna. Jakoby na něj někdo házel kamínky. Šla jsem se podívat...byl to Filip. ,,Co tu chceš?" Zeptala jsem se šeptem. ,,Prosím pojď dolů. Něco ti potřebuju říct." Přikývla jsem a zavřela okno. Doufala jsem, že si třeba něco rozmyslel a chce mi aspoň trochu vylíčit, co se vlastně stalo. Odvedl mě na nějaké neznámé místo. Byl tam moc hezký výhled. Svítil měsíc a já jen mlčky čekala, než mi řekne to co mi chtěl. ,,No...jak začít...totiž já..." řekl a zhluboka se nadechl a začal mluvit. ,,Nechci aby se ti něco stalo. Proto jsem ti to nechtěl říct...ale pravda je...že se to všechno stalo...to na co si vzpomínáš je pravda...nikdo ti to nechtěl říct. Všichni se o tebe báli. Vlasně i já a promiň že jsem ti to tajil, ale já musel. Nechci zase vidět tvůj bezmocný pohled, když jsi ve vašem domě. Chci abys byla v bezpečí." Najednou se zarazil a jeho pohled spadl na můj krk. ,,C-co to máš na krku? Co to je?" Zeptal se a já si povzdechla. ,,No asi moc v bezpečí nejsem." ,,Kdo ti to udělal?" Zvýšil hlas. ,,Já toho šmejda zabiju, hned jak ho uvidím." Řekl a v jeho očích byl vidět vztek. ,,V klidu." Snažila jsem se ho uklidnit a pohladila jsem ho po rameni. On se snažil být klidný i když mu to moc nešlo a pokračoval ve vyprávění. ,,Prostě tvoji rodiče, když jsi byla v nemocnici v bezvědomí řekli, ať se všichni chovají, jakoby se to nestalo. Odnesli Sam do útulku, Rose i já jsme se s tebou museli přestat bavit a váš dům byl opět v rekonstrukci." Byla jsem z toho v šoku. Opravdu to všechno existuje a ještě ke všemu mě teď cosi živého či ne pronásleduje. Nebyla jsem schopna jediného slova. Jaktože jsem byla v nemocnici? Jestli ta místnost doopravdy existuje, kde teda je? Byla jsem z toho celá vyděšená a po celém těle mi začala naskakovat husina.