Divný pocit

Probuzena?

Pohled Filipa:

Další otravnej den ve škole. Nic mě nebaví a nezajímá. S nikým se nechci bavit. Není mi do řeči. Už snad nedokážu normálně fungovat. Všichni se na mě jenom zmateně dívají. Jakoby nic nevěděli. Jakobych já byl blázen. Po škole jsem se šel podívat ke Kim domů. Zazvonil jsem, ale nikdo nebyl doma. Proto jsem sáhnul pod rohožku, kde mají jeden klíč schvaný a opatrně odemkl. Vyšel jsem schody nahoru a opatrně otevřel dveře od jejího pokoje. Stejný jako vždycky. Její věci, oblečení, fotky...ale ona nikde. Můj spadl na její stůl. Byl tam nějaký papírek. Pomalu jsem se ke stolu přiblížil a chytl papírek do ruky. ,,Vidím tě" Co to je? Co to má znamenat? Raději jsem odtamtud co nejrychleji vypadl. Nechtěl bych tam být dýl. Nahánělo mi to husí kůži. Nechápu, jak tam mohla bydlet...

Bolest slábne. Tma zaniká. Tělo cítí. Kde to jsem? Opatrně jsem natáhla prsty u rukou a uslyšela silné křupnutí. Pomalu se mi otevíraly oči Nemocnice? Chtěla jsem promluvit, ale nevidala jsem jedinou hlásku. Pokusila jsem si sednout, ale jenom jsem ucítila silnou bolest.

Po nějaké době někdo přišel a začal na mě mluvit mě neznámým jazykem. Po chvíli jsem si uvědomila, že je to angličtina, ale ona mluvila tak rychle, že jsem jí nerozuměla ani slovo. Nakonec jsme se teda nějak domluvili a já se opět uložila do hlubokého spánku, který byl ale výrazně jiný, než ten předtim...