Divný pocit

Den třetí

Konečně víkend. Dneska k mně příjde Rose a řekne mi něco víc o našem domě. Přišla mě po ránu přivítat naše nová fenka Sam. Jsem tak ráda že jí naši přivedli. Aspoň se necítím tak sama.

*Crrrrr*

Zvonek. Asi už tu je Rose. Otevřela jsem jí dveře a pozdravila. ,,Ahoj Kimi." ,,Ahoj, pojď dál. Vešla dovnitř a rozhlížela se po místnosti. Trochu mi to nahánělo hrůzu. ,,Stalo se něco?" Zeptala jsem se. ,,N-nic jen když jsem tu byla naposledy, vypadalo to tu úplně jinak." Řekla vyděšeně. ,,Jak jinak?" ,,Na stěně byl jeden hnusný obraz. Hodně zvláštní...Někdy se usmíval a někdy mračil. Na zemi byl koberec, na kterém byla nevím proč skvrna od krve. Nahání mi to hrůzu." Byla celá rozklepaná. ,,Pojď do mého pokoje." Řekla jsem a odvedla ji nahoru.

,,Pane bože." Řekla s vyvalenýma očima. ,,Co se děje." ,,To byl i její pokoj." ,,Čí?" ,,Tý holky. Tý co tu zemřela." ,,Pane bože! Neděs mě. Už tak se tu bojim. Prostě si sedni." Řekla jsem a sedli jsme si na postel. ,,Řekni mi, stalo se ti tu už něco...nevysvětlitelného?" Zeptala se a podívala se na mě. ,,Nó...vlastně ano. Ale jen drobný věci." Řekla jsem a dělala jakože se nic neděje. ,,A jáké věci?" ,,Ztratili se mi kalhoty a pak se zas objevili, moje kamarádka se chová divně a mojí mámu něco vyděsilo. Říkám že to nic není." ,,Ale je. Věř mi. Bude se to zhoršovat. Radši s tím něco rychle udělejte. Prosím." Řekla a odešla. Chovala se extrémě divně. Co když má pravdu? Blbost!

No...to jsem ale ještě nic netušila...

Trochu kratší kapitola😅
Doufàm že se vám příběh líbí, pokud jo určitě nezapomeňte hlasovat❤️

Btw omlouvám se za chyby.