Najednou přede mnou leží upocený Dominik, na tváři má stále modřiny způsobené chlápkem z baru a dívá se na mě.
" Proč to děláš? "zeptal jsem se ho tiše.
On přivřel oči, sedl si rovně a nasadil vážný výraz." Protože chci, "
odpověděl.
Nahnul jsem se k němu a jemně ho políbil na rty.
Polibky mi začal oplácet, ale pak náhle přestal.
Podíval jsem se mu zmateně do očí.
Z POHLEDU DOMINIKA
" Musím ještě něco zařídit, "řekl jsem pobaven pohledem na nechápajícího Jakuba.
" J.. jo, jasně, " přikývl nakonec a já jsem se vytratil ven z pokoje.
Mé kroky mířily přímo ke dveřím, otevřel jsem je a zůstal stát na studené chodbě.
Vzal jsem svůj mobil a chtěl vytočit číslo, ale než jsem to stihl udělat, zavolal mi on.
" Ahoj, tady Filip" ozvalo se z telefonu.
"Já vím, "řekl jsem.
" Promiň, že jsem jen tak odešel, neboj, vynahradím ti to. "omluvil jsem se mu a tím i ukončil náš krátký rozhovor.
Je na čase vrátit se zpět.
Z POHLEDU JAKUBA
Opravdu mě zajímá, co tak důležitého má zrovna teď na práci.
Lehl jsem si do postele,zíral chvíli do zdi, až jsem nakonec usnul.
Z POHLEDU DOMINIKA
Když jsem přišel do pokoje, Jakub spal jak nemluvně.
Budit ho přece nebudu, pomyslel jsem si a uvelebil jsem se vedle něj do velké měkké postele.
Hlavou mi proudilo hodně myšlenek. Zděsil jsem se, když jsem se nachytal, jak myslím na Filipa.
To ne, ne zrovna teď.
Chci jen Jakuba.
Ale proč už se v jeho blízkosti necítím tak, jako dřív?
