Z POHLEDU DOMINIKA
„ Nastěhuj se ke mně." Vypadlo že mě tak najednou, vůbec jsem si to nepromyslel.
Podíval se na mě rozrušeně a začal se smát.
Chytil mě za bradu a jemně políbil. Vysoukal se ze svého jistě velmi drahého a značkového trička, a tak jsem udělal to samé.
Připadalo mi to, jako bychom se vrátili v čase. Všechno probíhalo tak nějak podobně.
Z POHLEDU JAKUBA
Oba jsme skončili nazí na velké měkké posteli.
Až bude po všem, vím, že se už nikdy takto nerozejdou naše cesty.
Nevím jak, ale prostě to vím.
RÁNO
Vzbudil jsem se dřív a zůstal jsem ležet v náručí mého štěstí.
Chtěl bych mu toho tolik říct, jenže nechci rušit tuhle chvíli.
„ Jsem tak nějak unavený," promluvil najednou Nik.
„ To já taky..... životem."
„ Myslíš na to, co já? Potřebujeme rehab."
Podíval jsem se na něj, jakoby vymyslel něco geniálního.
Ano, potřebujeme.
Děkuju, že jste tento příběh četli, toto je poslední díl. Sama to považuju za kravinu, ale bavilo mě to.
Tak ahoooj. ❤
