Z POHLEDU DOMINIKA
Je ráno a zas slyším ten hlasitý tón budíku. Tentokrát ho nemá kdo vypnout, jelikož Jakub leží vedle mě a spí jako nemluvně. Je sladký.
Rychle jsem vstal, když do pokoje vtrhli ostatní. „A heleme se, náš zamilovaný páreček" řekl Radek ironicky a odkráčel ze dveří. Jemně jsem do Kuby strčil a ten se hned probral.
Na snídani si z nás dělali srandu, a tak mě Jakub vzal na ruce a jedním polibkem na můj nos se všem vysmál.
Zbytek dne byl jako obvykle, plný vína, návštěv benzínky a zvláštního chování Jakuba.......
Je tu štědrý den, sedím sám u večeře a pozoruju zvonek u dveří, čekám na zázrak.....
Z POHLEDU JAKUBA
Stojím před velkými dveřmi připraven udělat vážně hloupou věc.
Co to dělá můj prst. Zvoní na zvonek po mé levici. Zvoním krátce.
Najednou se dveře otevřou a za nimi spatřím Dominika se santovskou čepicí křivě nasazenou na hlavě.
Natáhl ke mně ruku a chytl mě za bundu. Jedním rychlým pohybem mě zatáhl dovnitř, až jsme skončili v pevném objetí.
Po chvíli jsem se odtrhl a přisedl si ke stolu. Jsou přece Vánoce, večeře čeká.
Z POHLEDU DOMINIKA
Nachystal jsem mu jídlo, teď je čas na dárky. Jakub vytáhl malou krabičku s nápisem Ten Nik, já jsem na svůj dárek ukázal pod stromeček....
