Z POHLEDU JAKUBA
No tak, zvedni to! Přikázal jsem Dominikovi v duchu, když jsem se mu asi po šesté pokoušel dovolat.
Teď je 16:45 a koncert začíná v sedm. Musím se stihnout vrátit, nejlépe i s Nikem.
"Konečně", řekl jsem, když mi zvedl telefon.
Jeho hlas zněl zvláštně a já jsem hned poznal, že je opilý.
"Můžeš mi říct, kde jsi. Přijedu pro tebe." oznámil jsem mu.
Nakonec jsem z něj vypáčil, kde zrovna je.
Rychle jsem si zavolal taxíka a na řidiče naléhal, ať jede hodně rychle.
Tak, jsem tady.
Z POHLEDU DOMINIKA
Dveře se najednou prudce otevřely a v nich se objevil Jakub.
V ruce držel mobil a s nespokojeným výrazem s někým volal.
Když si mě, ale všiml, hned zavěsil a jeho kroky mířily přímo ke mně.
Z POHLEDU JAKUBA
Jak jsem k němu přišel,hned se ke mně naklonil a přitiskl naše těla v silném objetí.
Zašeptal mi do ucha, něco jako, chyběl jsi mi brácho.
Usmál jsem se, ani nevím proč.
Zaplatil jsem barmanovi za pití a chytl Dominika kolem ramen.
NA DRUHÝ DEN
Z POHLEDU DOMINIKA
Probudil jsem se v krásně voňavé posteli s bílým saténovým povlečením.
Ucítil jsem chlad, až mi došlo, že na sobě mám jen spodní prádlo.
Zvedl jsem hlavu a spatřil krásný hotelový pokoj.
Vůbec nevím, co tu dělám, řekl jsem si v duchu a začal jsem přemýšlet, co se včera vlastně stalo.
"Co se děje? ", uslyšel jsem najednou něčí hlas vedle mě.
Když se ten někdo otočil a já uviděl jeho polonahé tělo, zeptal jsem se vyděšeně:" Měli jsme spolu něco? "..
