Z POHLEDU JAKUBA
"Co děláš? Nech mě! " začal na mě křičet.
" Já jen..." snažil jsem se mu to vysvětlit, ale on mě nenechal:" Vím, že mě furt chceš, nedovedeš si ani představit, že se vídám s někým jiným, ale musíš si připustit, že to mezi náma je už dávná minulost. "
Sklopil jsem pohled.
Dominik stále křičel, já jsem ho však neposlouchal.
" Všichni moji noví kámoši jsou mnohem lepší než ty, " ukončil svůj proslov a odešel z pokoje.
Zůstal jsem mlčky sedět na posteli, pozoroval své ruce a snažil se pochopit, co se právě stalo.
Z POHLEDU DOMINIKA
Zavolal jsem Calinovi, musel jsem se uklidnit, ale po tom co mi řekl, že jsem to přehnal, jsem se moc neuklidnil.
Nepřehnal jsem to, Jakub si prostě musí uvědomit, že k němu už nic necítím a nikdy nebudu .
Šel jsem domů, vzal mobil a napsal Calinovi SMS: Ahoj, potřebuju si promluvit. Nechceš přijít ke mně ?
Ani jsem nepočkal na odpověď, stejně vím, co napíše.
Sjel jsem dolů výtahem a vyšel do chladné noci.
Počkám na něj venku, chci být na čerstvém vzduchu.
No konečně .
Sedím na schodech a pozoruju, jak se ke mně přibližuje.
Pak vstávám a pevným objetím se s ním zdravím.
"Tak copak chceš probrat?" zeptal se Calin zvědavě.
Neodpověděl jsem, otevřel jsem dveře a rukou naznačil, ať jde dovnitř.
Z POHLEDU JAKUBA
Musím odtud vypadnout.
Potřebuju dovolenou.
