,,Tak se uvidíme za půl roku vy písklata." Zasmál se Bucky a odešel směrem bůh ví kam. ,,Tak tady to máš Steve, zase odešel." Zasmála jsem se se slzami v očích a Steve mě objal. Sice už jsme nechodili na střední, ale Steve byl pořád menší, tak já byla docela veliká 173 cm. No třeba je to pro někoho málo, ale pro mě ne.
Za tu dobu co jsme vyrůstali jsem s Buckym stihla chodit, chodili jsme spolu přes rok a popravdě... chvilku jsem si myslela, že je to ten pravý, jenže pak přišla hádka a řekli jsme si že se uvidí jak to bude. Ovšem ještě ten den si pamatuju na zpamět.
Throwback:
Včera jsem se s Buckym pohádala, bylo to hrozné a je mi to líto. Možná jsem měla přehnanou reakci na to že zase pokukuje po Molly.
Šla jsem se mu omluvit k němu domů, ale to co jsem tam viděla mi změnilo pohled na věc.
Otevřela jsem dveře a hned na mě vykoukl Bucky líbající se s Molly. Nebyl to takový ten nevinný polibek, Molly byla přišpendlená ke zdi a oba ze sebe ztrhávali oblečení.
Chtěli spolu spát... ,,Můj bože.
Jo tak proto si mě už nechtěl, chtěl si tuhle blbku." Zařvala jsem na něj a oni se odtrhli, Bucky stál v šoku a Molly se jen usmívala. ,,Jestli si myslíš, že ti ještě někdy dám šanci tak jsi na omylu!" Zařvala jsem na něj a vrazila jsem mu facku. ,,Počkej Jane!" Řval na mě Bucky, když jsem utíkala pryč. Nejblíž odsud bydlel Steve a ubrečená jsem domů přijít nechtěla, tak jsem šla ke Stevovi. ,,Ahoj Steve." Řekla jsem ubrečeně. ,,Co se stalo?" Zeptal se hned a pozval mě dovnitř. ,,B-Bucky, chtěla jsem se mu omluvit a on tam líbal Molly." Steve mě hned začal utěšovat a já ho pevně objala.
,,Bucky je ještě mladý a hloupý, zachvilku mu dojde o co přišel." Řekl mi Steve na rozloučenou a já ho ještě jednou objala.End of throwback
Jak vidíte tak jsme teď s Buckym za dobrý, ale zlomil mi srdce, takže už bych s ním nikdy nechodila.
Steve mi hrozně moc pomohl.
A vlastně on mi pomáhal furt. Měl to teď těžký, jeho máma umřela před pár týdny a on se přesto nemohl přenést.
(pozn. autora-vím, že Stevova máma zemřela, když byl ještě mladý, ale tohle je jen fanfikce tak to neřešte)
A já vlastně taky ne. Jeho máma byla hrozně hodná, milá a přátelská.Pamatuju si moje první setkání s ní jakoby to bylo včera.
Throwback
,,Ach ty musíš být Jane." Usmála se na mě Stevova máma když jsem k nim přišla, bylo mi 10. Byla na mě hrozně hodná. ,,Jane ani nevíš jak jsem ráda že má Steve tebe jako kamarádku." Usmála se na mě a podala mi čaj.
,,Vím, že to vyzní zvláštně ale jsem ráda že se o něj takhle staráš." Usmála se na mě znova. ,,Je to můj nejlepší kamarád udělala bych pro něj všechno." Usmála jsem se na ní nazpátek a ona mi ještě větší úsměv oplatila.End of throwback.
Taky si pamatuju naše poslední setkání, které proběhlo den před její smrtí...
Throwback
,,Ahoj Jane." Usmála se na mě z postele. Tiše jsem ji pozdravila. ,,Tak co jak se máte?" Usmála jsem se na ní se slzami v očích. Nejdřív se rozkašlala a pak odpověděla. ,,Nevím jestli z tohodle vyváznu živá." Chtěla to nejspíš říct žertem, ale mě to ještě víc rozbrečelo.
,,Jane slib mi, že se mi o mého chlapečka postaráš." Řekla se slzami v očích. ,,Slibuju." Odpověděla jsem jí celá uslzená. To bylo to poslední co jsme si řekli.
End of throwback
Dala jsem jí slib, který jsem hodlala dodržet a to jsem myslela smrtelně vážně.
,,Nepůjdem do kavárny?" Zeptal se mile Steve. Jen jsem přikývla a společně jsme šli. Dříve jsme pořád chodili do cukrárny vždyť tak jsme se vlastně poznali, ale čím větší jsme byli tím víc jsme místo toho chodili do kavárny. ,,Už za dva dny se vrátí Bucky." Usmála jsem se na Steva a ten se na mě taky usmál. ,, Já vím, už bylo zapotřebí aby se vrátil." Zasmál se Steve a já s ním.

ČTEŠ
Protect my love (captain america ff)COMPLETED sequel coming
AçãoJane nikdy od života nečekala mnoho. Co by taky mohl člověk chtít v takové době jako je válka?