Noc jsem doslova celou prosnila. Pořád se mi zdálo o tom co jsme prožili a taky jsem se hrozně začala bát. Ten Steve kterého jsme s Buckym chránili proti šikaně. Ten Steve který byl vždycky menší. Ten Steve co tu pro mě vždycky byl. Já se prostě nemůžu zbavit pocitu, že se mu tam cokoliv může stát. Dala jsem jeho matce slib, který poruším jen přes mojí mrtvolu! Ať to stojí co to stojí vždycky se o něj postarám.
Throwback
S Buckym a se Stevem jsme společně šli na matějskou pouť. ,,Vsadím se, že Jane vystřelím tamtoho plišáka." Ukázal třináctiletý Bucky na růžovou plišovou kočičku. Oba dva se ke stánku rozběhli a házeli míčkama na plechovky. Stevovi to nevyšlo a Bucky to skoro dal. ,,Vy jste ale trdla." Zasmála jsem se a odstrčila jsem je od toho. Koupila jsem si dva míčky a hodila jsem první. Všechny plechovky se sesipali jako domeček z karet. ,,Tak jakýho plyšáka by jsi chtěla holčičko?" Zasmála se paní u stánku a ukázal kolem sebe. ,,Ještě mám jeden míček chci dva plyšáky." Zasmála jsem se a znova jsem se soustředila na druhý plechovky. ,,To už nedá!" Slyšela jsem smích šeptajícího Bucky který to říkal Stevovi. Nadechla jsem se a pomalu vydechla. Už od mala jsem s tátou trénovala svojí mušku, už ve třech letech jsem se naučila střílet z luku a jelikož bude válka tak od desíti jsem se učila střílet z pistole. To všechno mě táta naučil, takže jestli o mě bude někdo pochybovat tak uvidí!
Hodila jsem míček a zase jsem strefila všechny. ,,Máte medvídky?" Zeptala jsem se té paní. Ta přikývla a ukázala za sebe na všechny co měli. ,,Chci toho šedého a toho bílého." Usmála jsem se sladce a ona mi je s radostí podala. ,,Tak to vidíte vy buchty jsem lepší jak vy." Vyplázla jsem na kluky jazyk a usmála jsem se. ,,Jelikož jsem vám zranila ega tak tady máte odškodný." Zazubila jsem se a dala jsem jim ty medvídky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Buckyho medvídek
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Stevův medvídek
,,Tak co? Půjdeme do strašidelnýho domu?" Zeptala jsem se zatím co si oni pořád v hlavě přebírali že jsem byla lepší. ,,Jo tak jo." Řekli oba. Sice jsem se bála, ale byli tam oba se mnou a tak jsme to nakonec zvládli.
Taky si pamatuju ten den co byl Steve nemocnej a Bucky odjel na víkend s rodiči. Bylo nám čtrnáct. ,,Tak co ty marode?" Zeptala jsem se Steva když mě jeho mamka pustila k němu do pokoje. Sáhla jsem mu na čelo a hned jsem stáhla svou ruku zpět. ,,Ty úplně hoříš!" Vyjekla jsem vyděšeně. ,,No jo, mám horečku." Řekl unaveně.
,,Tak jak je ve škole?" Zeptal se a zakašlal. ,,No bez tebe se nám tam s Buckym nelíbí." Zazubila jsem se a posadila jsem se k němu na postel. ,,Tohle jsem ti vyrobila." Vyndala jsem z kapsy náramek. ,,Já mám stejnej. Je to náramek přátelství v amerických barvách." Řekla jsem pyšně a podala jsem mu ho. On se usmál a podíval se na něj.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,A ty máš stejný?" Zeptal se s úsměvem. ,,Jo ty hloupej, o tom přeci náramky přátelství jsou ne?" Zasmála jsem se a podívala jsem se po jeho pokoji, moje oči se zastavili na druhé straně postele, kde seděl ten medvídek ode mě. ,,Jak vidím tak ho ještě máš." Zasmála jsem se. ,,Bucky už ho možná ztratil." Řekla jsem a s úsměvem jsem se na něj podívala. ,,To bych si nedovolil." Řekl s úsměvem. Bylo ale vidět že mu není dobře. ,,Hele ukaž já ti ten náramek pomůžu nasadit a hlavně ho nesundavej!" Rozkázala jsem mu a nasadila jsem mu náramek. ,,Je ti sice trochu volnější, ale to nevadí." Řekla jsem s velkým úsměvem. Jen se taky usmál a zavřel oči. Pohladila jsem ho po vlasech. ,,Tak já tě nechám vyspat ty marode, a brzo se uzdrav!" Zašeptala jsem mu a odešla jsem domů aby se mohl vyspat. ...
,,Ale Georgi, proč?" Zeptala jsem se se slzami v očích. ,,Promiň už to mezi námi nefunguje." Pokrčil George rameny a s cigaretou v puse odešel. Byl to takový ten typický bad boy, mamka mi říkala že to nevydrží dlouho, chodili jsme spolu když mi bylo patnáct a on si po dvou měsících našel někoho jiného. Začala jsem brečet. Můj první kluk a takhle to skončilo. Věděla jsem že Steve je u Buckyho a tak jsem za nima šla. Zaklepala jsem na dveře a otevřel Bucky. Měla jsem štěstí, kdyby otevřeli jeho rodiče tak by to hned řešili a řekli to mamce, ale já nechci aby věděla že brečím. ,,B-Bucky on se semnou rozešel." Řekla jsem ubrečeně a on mě pozval dovnitř. Hned u sedačky byl Steve, který to slyšel. ,,Já ti říkal, že je to bastard." Řekl Bucky naštvaně. Nebyl naštvaný na mě, ale na něho. Oba mě objali a utěsovali mě. Nakonec jsme si celý zbytek dne povídali a udělali jsme u něj přespávačku. Bylo to moc hezký. Ten den jsem někoho potřebovala a oni tu pro mě byli za což jsem jim nadosmrti vděčná.
End of a very long throwback
Proč se mi tohle musí vracet akorát pak Steva nenechám odejít. Prostě se přes to musím přenést. Zachvilku zase přijedou oba dva, doufám...
