Následovala jsem Peggy, až do jiné místnosti. ,,Steve má taky svůj kostým a v tomhle." Prohlídla si mě, ,,by jsi nikam nemohla." Řekla popravdě. Zmáčkla nějaký tlačítko a přede mnou se objevilo něco úplně dokonalýho.
Vypískla jsem nadšením a přešla jsem k tomu skvostu. ,,Sama jsem to navrhovala." Pochlubila se Peggy a já jí v afektu objala. Hned jsem si to uvědomila. ,,Promiň." Odtáhla jsem se omluvně. ,,To je v pořádku." Usmála se na mě a podala mi pistole. Dala mi asi 3 a k tomu náboje. ,,Děkuju." Řekla jsem vděčně. ,,Tak šup běž si zastřílet." Řekla vtipně a já se zasmála a běžela jsem ven. Ještě byl slyšet její smích když jsem vybýhala na čerstvý vzduch.
Přešla jsem ke stromu a nožem, který mi dal kdysi Bucky jsem do něj udělala křížek. Tak tohle je cíl a já mířím. Usmála jsem se sama na sebe a odstoupila jsem. Nejdřív jen kousek. Výstřel mohl být slyšet až někde ve stanu jak byl hlasitý.
Podívala jsem se a trefa. Přímo do středu. Došla jsem o něco dál. A zase to středu. Rozhodla jsem se zkusit vystřelit se zavřenýma očima. Vystřelila jsem a.... Co jak to?
Zase do středu.
V životě se mi to po slepu tak lehko nepovedlo. No Zolla přece žvatlal něco o tom že mi zlepšil smysli. Sice jsem to nechtěla, ale může se to hodit na poražení Hydry.Odešla jsem asi o dalších 50m a namířila jsem. Bum a trefa. Hah. Nechápu.
Najednou se hned vedle toho objevil Steve. ,,Vidím že trénuješ." Poznamenal. Podíval se kam jsem se trefila a uznale kývl hlavou. ,,V životě jsem neviděl někoho tak dobrýho." Řekl popravdě. ,,Ty jsi toho neviděl ještě mnoho." Řekla jsem když jsem přišla k němu a rozcuchala jsem mu vlasy. Pokroutil nad tím očima a usmál se.....
,,Dnes jsem se konečně aspoň vyspala tak doufám že tenhle den nebude na hovno." Přiznala jsem se Buckymu a Stevovi a zakousla jsem se do jablka. Steve se na mě zamračil. Bucky se ke mě natáhl a pošeptal. ,,Před Stevem si dej pozor na vulgarismus je na to háklivej." Hned jak to dořekl tak jsem se zasmála. Steve nás oba propaloval nechápavým pohledem, protože nic z toho neslyšel.
A co mé zranění? Už když jsem se probudila tam skoro nic nebylo a stačil den na to aby tam nezbila ani jizva. Je to divné? Samozřejmě! Svádím to ale na Hydru a myslím si že se mnou něco udělali.,,Takže chci hodně hodně nábojů, pár pistolí, luk a šípy." Řekla jsem Peggy, když jsem si oblíkla ten boží "kostým" prostě od teďka tomu budeme říkat můj pracovní oblek. Na stehna jsem si připevnila pistole a na záda jsem si dala luk s šípy, tak kdyby náhodou mi došli náboje nebo by chtěli aby to nebylo slyšet, chápete.
Vyšla jsem ven kde už všichni čekali. Steve se tam o něčem bavil s Buckym a oba si mě ještě nevšimli. Přišla jsem k nim. ,,Tak jaký je plán?" Oba dva se na mě hned otočili. ,,Ať vám nespadne čelist pánové." Zasmála jsem se nad tím jak na mě koukali. Oba dva se ihned podívali jinam.
,,Nejdřív zneškodníme auta, které jedou směrem do základny a využijeme je abychom se dostali do základny. Tam se dostaneme k vězňům a osvobodíme je." Řekl Steve hrdinsky. ,,Jo hmmm malá chybička. Co mají dělat ti co nemají super sílu?" Zasmála jsem se nad tím jak lechce to od něj znělo. On se nad tím zaseknul. Zasmála jsem se ještě jednou. ,,Je to špatný nápad, ale já bych s váma šla i na smrt tak jdeme ne?" Oba dva se zasekli, ale všichni prostě šli a tak ti dva taky....
Všichni jsme se schovávali za stromy a vyčkávali jsme na auta které zrovna přijížděli. Byl to spíš takovej náklaďák. Najednou se zastavili a všichni vyšli. Steve mi z druhé strany dal signál abych vystřelila. Teď se mi zrovna hodil můj luk. Natáhla jsem tětivu a namířila jsem. Jeden z těch hydrantů spadl na zem. Rychle jsem sestřelila i toho druhého, který byl v zadu. Přišel tam ještě jeden a toho jsem taky sestřelila. Rychle se tam nahrnul Steve s pár lidma a ukryli se v náklaďáku aniž by to někdo tušil. Kdo taky mohl, byli mrtvý. Počkala jsem až trochu odjedou a pomalu jsem je začala sledovat. Přijeli až k táboru kde jim Hydra doslova otevřela brány dokořán. Rychle jsem obešla ohraničení a vida. Byla tam budova na kterou šlo vylést a nebylo tam nic co by mi až tak bránilo. Sice normální člověk by tam nevylezl, ale já mám kotvu. Nebo hák, nevím jak se tomu říká.
Vystřelila jsem a kotva mě přitáhla na budovu. Rychle jsem po ní skrčená došla až na kraj kde jsem se úplně přikrčela.
Viděla jsem Steva, jak jde do nějaké budovy. Po chvilce potichu vyšel a s ním i ti vězni. Napadlo mě že by mohli jít přes tu budovu aby to bylo nepozorovaně. Rychle jsem seskočila dolů a napadlo mě ještě něco. Za budovou by mohli nepozorovaně přes plot, protože nevím jak bych všechny dostala na střechu budovy. Rychle jsem to přes vysílačku řekla Stevovi, sice byl kousek ode mě ale nechtěla jsem riskovat že nás někdo uslyší. Steve na to kývl a tak jsem rychle došla k tomu plotu. Opatrně jsem ho malým laserem rozsekla a naznačila všem ať vylezou. Do deseti sekund se spustil alarm s čím jsme již počítali.
Jediný co jsme chtěli udělat nepozorovaně je dostat vězně ven, ale teď se jde na boj.
Vyndala jsem si pistole a podívala jsem se na Steva a Buckyho. Rychle jsme došli před budovu a tam už čekali hydranti. Samozřejmě že jsme nebyli jen 3, ale hydrantů pořád bylo víc. Rychle jsem začala střílet, střílela jsem je hlavně do srdce.
,,Pozor!" Zařval Steve. Jeden hydrant na mě ze zadu skočil rychle jsem se ohla a on spadl do předu. Ihned jsem ho kopla do koulí a začala jsem ho mlátit dokud jsem si nebyla jistá že se už nehne. Podívala jsem se kolem a viděla jsem jak na Buckyho míří jeden z nich. Najednou se všechno zase zpomalilo. Rychle jsem tam doběhla a skočila před něj. Dala jsem ruce před sebe a střelu jsem odrazem namířila zpátky na toho hydranta, který se mrtvý skácel k zemi. Hned jakmile jsem dopadla kotoulem na zem a postavila jsem se, tak na mě zaútočil další. Vykryla jsem jeho pěst a zkroutila jsem mu jí za zády. Vyndala jsem si nůž a podřízla jsem mu hrdlo. Podívala jsem se kolem a unaveně jsem si odfrkla. Kolik jich tu ještě je?
ČTEŠ
Protect my love (captain america ff)COMPLETED sequel coming
AcciónJane nikdy od života nečekala mnoho. Co by taky mohl člověk chtít v takové době jako je válka?