Je to divné probudit se a pamatovat si nejnovější události. Všechny věci, které včera proběhli a na chvíli jsem jen zůstala v posteli a truchlila pro to, čeho jsem se vzdala. Pro Nialla. Protože až do tohohle okamžiku, kdy se probudím a zjistím, že ho nemůžu mít mě tak bolí. Bolí to, opravdu to strašně bolí, že jsem se ho musela vzdát, abych byla v pohodě sama se sebou.
Je to pravda, když lidé říkají, že nemůžeš mít v životě všechno. Nemohla jsem mít Nialla a své sny a boj. Oboje bylo nekompatibilní a to musím uznat. Udělala jsem svůj výběr a i když to bolí, musím jít dál. Řekla jsem si, že proti Rhondě bojuju už několik let, Nialla znám méně než tři měsíce, nemůže být tak těžké se přes něj dostat.
No, hlas v mé hlavě říká, že to bude trochu těžké, protože nebyl jen letní flirt, nebo jen milý kluk s kterým jsem se setkala během letošního léta v ústupovém centru, je to Niall, kýčovitý kluk, který mě dělal šťastným z jednoduchých věcí, díky kterému jsem si uvědomila, že celebrity jsou jen normální lidé a také si zaslouží únik. Potřebují to. Je to člověk, který se vždycky směje mím lamím vtipům, kluk, který mě nutí obejmout svou sentimentální stranu.
Samozřejmě, že bude těžké se pohnout dál a přenést se přes to.
Ale pokud bych si ho vybrala, po čase bych ho nenáviděla, protože bych pro něj vzdala boj a to, co pro mě bylo důležité. Obviňovala bych jeho i sebe a všechno by bylo horší. Je to takhle lepší, když to na konci bylo stále krásné a ne celý zničený vztah. Mám s ním jen dobré vzpomínky. Není to lepší?
Vstala jsem z postele, protože ležet tu, přemýšlet o věcích které jsem ztratila, tím je stejně nevrátím zpět. Nejsem slabá potřebná dívka, která potřebuje chlapce, aby mohla jít dál. Mohu řešit své vlastní problémy, můžu to udělat. Zbývá mi jen děvet dní.
První věc, kterou udělám, když jsem připravená začít pracovní den je, že si znovu s Cami vyměním podlaží. Vypadá zmateně, takže jsem jí to řekla. „Niall a já jsme se rozešli,“ protože samozřejmě věděla, že se něco děje. Tak trochu byla ve všem spolupachatel.
„Ach ne, je mi to líto Ello,“ řekla, ale já jsem zavrtěla hlavou.
„To je v pořádku. Já jen nechci, aby nenastalo nepříjemné setkání,“ řekla jsem jí s úsměvem a ona přikývne, i když pořád vypadá smutně, možná smutněji než vypadám já.
Tak jsem se vyhla Niallovi, protože bolí to že vím, že už není můj, ale kdybych ho viděla, mohla bych se cítit ještě hůř a to nechci. Jsem si jistá, že je to nejlepší volba a já nechci, aby se mi snažil říct, že musím změnit svůj názor, že bychom měli být spolu, protože i když chci, v životě existují důležitější věci.
Později toho dne, co jsem se úspěšně vyhnula Niallovi i Harrymu, i Charliemu a Liv, jsem šla do Rhondini kanceláře a ne protože, by mě volala, ale proto, že potřebuju, aby mi tohle dalo sílu jít dál. Musím to udělat, abych se ujistila, že dělám správnou věc, protože čím více je soumrak blíž mám nutkání jít za Niallem jako obvykle a já si nemohu dovolit chvilky slabosti.
„Arabello, drahoušku! Jaké překvapení. Potřebuješ něco mé dítě?“ Zeptala se Rhonda, když jsem přišla a já se znovu cítím špatně z toho jak se na mě dívá.
„Ve skutečnosti ti musím něco říct,“ řekla jsem a ona se znovu usmívala, sladčeji než jsem ji kdykoliv viděla. S více lásky než když se dívá na Jenny a Kimmy a to je nejvíce strašné, co jsem kdy viděla.
„Samozřejmě mi můžeš říct cokoliv Arabello. Jsem tvoje matka, jsem tu pro tebe.“
Zatnula jsem pěsti a kontrolovala sama sebe, abych ji nenapadla, když to řekla. Není moje matka a nikdy nebude. Moje matka zemřela a nikdo jí nenahradí a určitě ne Rhonda.
ČTEŠ
Call Me Ella (Překládané do CZ) ✔
FanficAno, ztratila jsem otce, který byl nejlepším člověkem na celém světě. Ano, mám nevlastní matku, která je čarodějnice a kterou nenávidím nejvíce ze všech. Ano, mám dvě nevlastní sestry, které jsou jako osina v zadku, a které přišly o rozum když byli...