Pohled Anet
,,Mami a proč nemůžu jet na ten tábor?" zeptala jsem se už po několikáté na stejnou a tu jednu otázku.
,,Už jsem ti to několikrát říkala jedeme prostě na rodinnou dovolenou a ty tam jedeš s námi" řekla mi už trochu naštvaně mamka.
,,A musím tam s vámi jet?" zeptala jsem se s trochou nadějí v hlase.
,,Ano musíš Aneto. Je to rodinná dovolená, kde mají být všichni člené rodiny," řekla mamka.
,,Fajn a kdy tedy odjíždíme?" zeptala jsem se sklesle.
,,Zítra večer v jedenáct," řekla mamka a začala se věnovat své rozdělané práci.
Jen jsem se na ní naštvaně podívala a odešla do svýho pokoje.
Otevřela jsem dveře a vešla do pokoje. Přešla jsem k posteli a padla na ní.
Můj pohled mi padl na plakáty vylepené na zdem mého pokoje.
,,Co mám dělat? Co byste dělali na mém místě vy, Marcusi a Martinusi?" zeptala jsem se do ticha pokoje.
Pohled Martinuse
,,Tinusi! Máš už všechno zabaleno?" vtrh mi do pokoje Mac.
,,Ano mám, a příště bys mohl aspoň zaklepat, Macu" řekl jsem Marcusovi už automaticky.
,,Sorry brácha," řekl Marcus a posadil se na mojí postel.
,,Potřebuješ něco?" zeptala jsem se trochu podrážděně.
,,No, chtěl jsem se jen zeptat, jestli se těšíš na tu dovolenou?" zeptal se mě trochu nejistě.
V poslední době jsme se moc nemuseli. Dělali jsme si naschvály, hádali se spolu a nemohli být spolu v jedné místnosti. Prostě puberta.
,,A víš že docela jo? Bude to skvělý být v jinný zemi bez převleku a bez ochranky," řekl jsem mu upřímně.
,,Jo, tak to je škvělý," řekl a odešel pryč.
Potom co Marcus odešel jsem se znova začal věnovat balení.
Ahoj všichni!
Vítám vás u nový knížky. Doufám, že se vám líbí. Do komentářů mi prosím napište, jak se vám zatím knížka líbí.Vaše Katte
ČTEŠ
Jedna pro dva
FanfictionPatnáctiletá Aneta jede s rodiči a sestrou na rodinnou dovolenou. Ze začátku si myslí, že to bude nuda, ale časem zjistí, že se hodně pletla...