6. kapitola

484 34 7
                                    

Pohled Marcuse

Ráno jsem se vzbudil brzy, a tak jsem se rozhodl, že půjdu koupit něco ke snídani do pekárny.

Docela dlouho mi trvalo než jsem vůbec našel cestu do města. V těch uličkách se vůbec nikdo nevyzná. Jsou všechny úplně stejný.

Ale nakonec jsem to dokázal. Jsem prostě nejlepší.

Zrovna jsem vcházel do pekárny, když do mě někdo vrazil.

,,Strašně moc se vám omlouvám. Neviděla jsem vás," začala se mi omlouvat malá brunetka.

,,To je v pořádku. Nic se nestalo," řekl jsem a mile se na ni usmál.

Najednou zvedla svůj zrak od země a poprvé se na mě podívala.

,,Panebože! Ty jsi Marc-," začala něco říkat, ale já ji rychle zacpal pusu. Přece všichni nemusí vědět, že jsem Marcus, ten slavný zpěvák.

,,Jo jsem. A teď mi slib, že když ti sundám ruku z pusy, tak nebudeš křičet, ano?" zeptal jsem se jí.

Nejdřív na mě koukala dost nechápavě, ale nakonec přikývla.

Pomalu jsem jí sundal ruku z pusy a čekal na její reakci.

,,Můžu se s tebou vyfotit?" vypadlo z ní najednou.

Jen jsem přikývl a vyfotil jsem se s ní.
Ještě mě poprosila o podpis, a tak jsem se jí podepsal.

,,Děkuju," řekla a oči jí zářily radostí.

,,A kde je Martinus?" zeptala se mě po chvíli povídání.

,,Na apartmánu. Ještě spí," řekl jsem s úsměvem.

,,Tak já už půjdu," řekla a objala mě. Objetí jsem jí opětoval a vydal se konečně do tý pekárny.

Pohled Anet

Panebože! Právě jsem potkala Marcuse. Tohle je to nejlepší, co se mi mohlo stát.

Došla jsem na apartmán a jídlo z pekárny položila na kuchyňskou linku.

Nikde jsem neviděla mamku, a tak jsem si sedla na terasu, kde jsem na ni počkala.

Mamka po chvíli vyšla z jejich pokoje a šla do kuchyně dělat snídani.

Vydala jsem se za ní a sedla si tam na malý gaučík, který tam byl.

,,Mami, víš co se mi stalo?" zeptala jsem se jí a předem jsem znala její odpověď.

,,Ne nevím," řekla a podívala se na mě.

,,Když jsem odcházela z pekárny, tak jsem doněkoho vrazil. Tomu někomu jsem se omluvila a on mi řekl, že je to dobrý. A víš kdo to byl, mami?" zeptala jsem se jí.

,,Ne nevím," řekla a znova se na mě podívala.

,,Tak aspoň hádej," pobídla jsem jí.

,,Tak, co třeba ten Marceus?" zeptala se mě a ještě k tomu řekla jeho jméno špatně.

,,Je to Marcus, mami. Jo přesně toho," řekla jsem jí s úsměvem.

,,No to je skvělý," řekla trochu ironicky a znovu se začala věnovat snídani.

***

Po snídani jsem se šla převlíknout do plavek, namazat se a vydala jsem se k moři.

U moře jsme byli celý dopoledne a půlku odpoledne.

Když jsme se vrátili od moře, tak jsem se rychle vysprchovala a pak šla na oběd.

Po obědě jsem si šla na chvilku odpočinout.

A asi jsem musela usnout, protože jsem se vzbudila v sedm hodin večer.

Trochu jsem se upravila a vyšla jsem ven na terasu, kde zrovna probíhala večeře.

Po večeři jsme se vydali podívat do města.

Z města jsme se vrátili po jedenáctý, a tak jsme šli rovnou spát.

Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.

Vaše Katte

Jedna pro dvaKde žijí příběhy. Začni objevovat