Jedna pro dva

2. kapitola

Pohled Anet

Ráno jsem vstala v půl desátý a pomalým krokem jsem se došourala do koupelny, kde jsem provedla ranní hygienu.

Když jsem se vrátila zpátky do pokoje, tak jsem si šla vybrat nějaký oblečení.

Po dlouhém vybírání jsem si na sebe nakonec vzala pruhované tílko a černé kraťasy.

Sešla jsem schody a šla do kuchyně na snídani. Když jsem vešla do kuchyně, tak všimla lístečku, který byl připnutý na lednici.

Ahoj Anet. Jeli jsme na nákup. Zabal si s sebou potřebné věci. Vrátíme se kolem oběda. Pa mamka.

,,To je fakt skvělý. Oni si odjedou a mě nechají doma," řekla jsem si pro sebe.

Ke snídani jsem si udělala tousty. Byly fakt výborný.

Když jsem se nasnídala, tak jsem se vydala zpět do pokoje a vzala si svoji velkou černou tašku.

Do tašky jsem naházela nějaká trička, kraťasy, sukně, plavky, mikinu, tepláky, spodní prádlo, ponožky, šaty a kosmetickou taštičku.

Ještě jsem si tam přihodila sandálky, žabky a kroksy a tašku jsem zavřela.

Nakonec jsem si vzala vak, do kterého jsem si dala nabíječku, sluchátka, mobil, dvě knížky a krém na ruce.

Vše jsem si dala ke dveřím, abych tady nic nezapomněla.

Přešla jsem ke stolu, sedla si a zapla notebook. Našla jsem si film Já Simon a pustila jsem ho.

Pohled Marcuse

Musím říct, že jsem tak trochu nervózní.

Jedeme na rodinnou dovolenou do Chorvatska, kde budeme celé prázdniny bez ochranky.

Tady v Norsku je to jiné. Lidi jsou tady na nás zvyklí, ale kdekoliv jinde se objevíme, tak všichni, hlavně fanynky, začnou šílet.

A nejvíc se bojím toho, že se na nás vrhnout. To by bylo hrozný.

,,Marcusi jdi si už lehnout!" zakřičel na mě táta ze zdola.

,,Jo už jdu!" zakřičel jsem na něj nazpět.

Pomalým krokem jsem se došoural do postele a lehl si do ní.

Ani nevím jak, ale během chvíle jsem usnul.

Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.

Vaše Katte