Jedna pro dva

41. kapitola

Pohled Martinuse

Nakonec se mi povedlo přemluvit Anet, aby u nás zůstala alespoň přes noc.

Pomalu jsme se vraceli k našemu domů a já musel pořád Anet podpírat.

Vůbec na tom nebyla dobře. Vážně jsem se bál, aby si něco neudělala.

Otevřel jsem dveře a pomalu vešel i s Anet dovnitř.

Oba jsme si zuli boty a já jsem Anet vzal za ruku a pomalu jí táhl nahoru.

Vyšli jsme po schodech nahoru a Anet se najednou zničeho nic zastavila.

Podíval jsem se na ní a viděl jak se kouká na místo, kde stál Mac s Filipem a po tvářích jí stékají slzy.

Neváhal jsem ani minutu a znovu ji pevně obejmul.

Během chvíle mě přestalo bavit stát na chodbě, a tak jsem si Anet vzal do náruče a opatrně ji nesl do mého pokoje.

Položil jsem jí na postel a pořádně jí přikryl.

,,Chceš něco donést?" zeptal jsem se jí a starostlivě se na ní podíval.

,,Ne děkuju. Bude mi stačit, když tady budeš ty," zašeptala tiše se zavřenýma očima.

,,Dobře. Já se za chvíli vrátím," tiše jsem řekl a jemně jí políbil na čelo.

Rychle jsem opustil pokoj a rázně si to mířil k Macovu pokoji.

Hlasitě jsem zaklepal na dveře a bez vyzvání jsem stoupil dovnitř.

To jsem ale neměl dělat. Pohled, který se mi naskytnul, nevymaže z paměti do konce života.

,,Můžeš mi Macu vysvětlit co to předvádíš?" zakřičel jsem a snažil se ignorovat, že jsou oba nazí.

,,A můžeš mi vysvětlit, co ty tady děláš?" zakřičel na nazpátek.

,,Hele Anet je kvůli tobě úplně na dně a tobě to je očividně jedno," řekl jsem už tišeji, přece nás nemusí všichni slyšet.

Když dlouho nic nedělal, tak jsem pokračoval ve svém proslovu.

,,Musím ti říct jednu věc. Neskutečně moc si se změnil a já už tě ani nepoznávám. Je mi tě neskutečně líto, protože jsi přišel o holku, která nejde po penězích ani po slávě, zamilovala se do tebe kvůli tvým vlastnostem, ale ty sis to pokazil. Je mi tě vážně líto," dokončil jsem svůj proslov a tiše odešel z jeho pokoje.

Zhluboka jsem vydechl a znovu se nadechl a chtěl odejít, ale v pohybu mě zastavil výkřik z Macova pokoje.

,,Pane Bože! Filipe!" slyšel jsem výkřik Maca.

Ušklíbl jsem se a vydal se zpátky do svýho pokoje.

Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.

Vaše Katte