16. kapitola

414 31 4
                                    

Pohled Martinuse

Když se Mac trochu uklidnil, tak jsme šli společně do kuchyně si ohřát večeři, kterou nám mamka připravila, než odjela s Emmou a tátou do nemocnice.

,,Kde jsou ostatní?" zeptal se Mac, když jsme seděli v jídelně a jedli polívku.

,,Jeli s Emmou do nemocnice, protože si udělala něco s rukou," řekl jsem a podíval jsem se na něj.

,,Aha, tak snad bude v pořádku," řekl a svůj pohled opět sklopil k talíři polévky.

,,Chceš jít na ten drát s Anet?" zeptal jsem se ho po chvíli, když jsme byli oba zticha.

,,Jo jasně. Aspoň přijdu na jinný myšlenky," řekl a zářivě se usmál.

,,Tobě se Anet líbí?" zeptal jsem se ho, když jsem se na něj chvilku koukal a všiml si, že se kouká do blba.

,,Jo, ale nejsem si tím úplně jistý. Jsem vážně hodně zmatený, a hlavně z toho polibku s Filipem," řekl zamyšleně.

,,Možná bys to mohl s Anet zkusit," poradil jsem mu první věc, která mě napadla a hned si začal v duchu nadávat, jakou kravinu jsem vypustil z pusy.

,,Možná že máš pravdu," připustil po chvíli váhání Mac.

,,Já mám pravdu vždycky," řekl jsem, vstal od stolu a odnesl talíře do kuchyně.

Opřel jsem se o linku a zhluboka se nadechl a potom zase vydechl.

Vůbec nevím, co to do mě vjelo. Proč jsem mu musel poradit první věc, která mě napadla?

Z očí se mi vydrali dvě osamocené slzy. Rychle jsem si je rukou setřel a snažil se tuhle slabou chvilku vydýchat.

Nechci aby mě takhle viděl Mac. Začal by se moc vyptávat a to já nechci.

Sebral jsem poslední zbytky odvahy a vrátil se do jídelny, kde pořád u stolu seděl Mac.

,,Tak půjdeme?" zeptal jsem se ho a vzal si mobil, peněženku a klíče.

,,Jo jasně," řekl, vstal od stolu a během chvíle byl už venku.

***

Došli jsme na pláž, kde už na nás čekala Anet.

Zářivě se na nás usmála a zamávala nám.

,,Ahoj," zavolala na nás z dálky a já se chtě nechtě musel usmát. Byla tak roztomilá.

,,Ahoj," oplatili jsme ji pozdrav s Macem, když jsme k ní přišli blíž.

,,Tak může vyrazit?" zeptala se nás a na tváři jí pohrával ten nejkrásnější úsměv, který jsem kdy viděl.

,,Jasně," odpověděl Mac a taky se na ni usmál.

Já jsem jen pokýval hlavou na znamení souhlasu, a tak jsme se vydali do centra města.

Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.

Vaše Katte

Jedna pro dvaKde žijí příběhy. Začni objevovat