Jedna pro dva

23. kapitola

Pohled Martinuse

Ocitl jsem se v mém pokoji, kde byl neskutečný nepořádek. Hned mě napadlo že to udělal Marcus nebo Emma, a tak jsem se otočil a vydal se ven ze svého pokoje.

Šel jsem po tiché chodbě, kde bylo až mrtvolné ticho. Bylo až divné, že jsem nikoho nepotkal, že nebyl slyšet ani hlásek.

Potichu jsem přešel ke dveřím Macova pokoje, za kterými nebylo takový ticho, jako v chodbě.

Za dveřmi se ozývaly trochu zvýšené hlasy. První jsem rozeznal hned, byl to hlas mého dvojčete a taky jediného bratra.

Druhý hlas jsem taky znal. Myslím, že ze školy, ale nebyl jsem si tím úplně jistý.

Najednou hlasy utichly a v pokoji se rozhostilo hrobové ticho.

Nejistě jsem stisknul kliku a co nejtišeji otevřel dveře.

Pohled se mi naskytnul na dva kluky, kteří se vášnivě líbali.

Mac byl přilepený na zdi a na něm byl přilepený Filip, který ho tlačil na zeď.

Zalapal jsem po dechu a v očích mě začaly pálit slzy. Neváhal jsem ani minutu a vyběhl z pokoje pryč.

Nezapomněl jsem za sebou prasknout dveřmi a běžel do svýho pokoje, ve kterém jsem se zamknul.

Po zámčených dveřích jsem sjel na zem a začal tiše vzlykat.

Proč Marcus musí ubližovat všem lidem, kolem sebe?

***

Rychle jsem se vzbudil a zkontroloval čas. Letěli jsme teprve ani né hodinu a měli před sebou další hodinu letu.

Tiše jsem si povzdechnul  a rozhlídnul se po letadle.

Pohledem jsem vyhledal Emmu a zkontroloval jestli spí.

Když jsem usoudil, že spí, tak jsem pohledem vyhledal Marcuse, který měl zapnutý počítač a něco na něm dělal.

Odvrátil jsem od něj svůj pohled a vzal si do ruky svůj mobil a sluchátka a zapnul si nějaké písničky.

Zavřel jsem oči a znovu se mi vybavil sen, který se mi před chvílí ještě zdál. Bylo to vážně divný.

Jako bych viděl do budoucnosti, ale to musela být blbost.

Mac by tohle nikdy neudělal. Nebo snad ano?

Připadalo mi, že svýho bratra ani už neznám.

Najednou jsem ucítil jak mi po tváři stéká horká slza.

Rychle jsem si jí setřel rukou a ještě víc stisk víčka k sobě.

Nejsem zas takovej srab, abych brečel kvůli každý blbosti.

Vždyť teď brečím každý den. Proboha co se to se mnou děje?

Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.

Vaše Katte