The London Story (N.H.)

3.

Už jsem po večeři po, které jsme si ještě chvíli všichni čtyři povídali a už jsem dokonce i vysprchovaná a převlečená ve svém pyžamu v podobě černého trička a kraťásků stejné barvy a sedím na své posteli s mobilem v ruce.

,,Můžu dál ?" zaťuká mi Madison na dveře.

,,Jasně, pojď." usměji se a mobil odložím na noční stolek.

,,Napadlo mě jestli si nechceš ještě povídat. Na spaní je ještě brzo." uchechtne se a po mém přikývnutí si sedne ke mně na postel.

,,Tak kam jdete zítra ?" zeptá se.

,,No prý to vezmeme nějak lodí k London Eye a pak procházkou kolem Buckinghamskýho paláce až k Piccadaly a pak přes China town na Trafalgar square. A prý tam budeme mít rozchod. Prostě nejdeme zítra přímo na nějakou atrakci, ale spíš tak na procházku, aby jsme věděli co kde je." vysvětlím jí s úsměvem. 

,,To zní fajn. Určitě se ti to bude líbít. Jinak ať se pořád nebavíme jenom o tom výletě. Co třeba posloucháš za hudbu ?"

,,No....pop, sem tam i nejakej lehčí rap třeba když je v popový písničce nějakej úryvek. Nejradši mám One Direction." zasněně se podívám do stropu.

,,Kecáš, fakt je máš nejradši ?" div na mě nevybafne. Doufám, že není jedna z těch co je nesnáší.

,,J-jo." zakoktám trochu nejistě.

,,Aaaaaa, panebože a já už myslela, že jsem jediná osmnácti letá holka co je miluje. V mým okolí totiž nikoho kdo by je zbožňoval tak jako já nemám. " nadšeně vypískne a skočí mi kolem krku a já se začnu radovat s ní.

,,Koho máš nejradši ? Já zbožňuju Harryho, je sexy." uchechtne se.

,,No, já....Nialla. Je tak roztomilej." zaculím se a ukážu jí fotku kterou mám na mobilu jako tapetu.

,,Jo to je. Takovej ňunu." souhlasí semnou a poté se obě začneme smát načež začneme probírat nejrůznější věci týkající se kluků. Ani si nedovedete představit jak moc jsme se nasmály když jsme polemizovaly o věcech, které snad ani nemůžu publikovat. Víte je to zvláštní, protože jí znám pouhých pár hodin, ale přesto si s ní rozumým tak skvěle jako snad z nikým v mém věku. Vlastně je to po dlouhý době první holka, kterou mohu prohlásit za kamarádku nebo minimálně za budoucí kamarádku. A hlavně mě jako jedna z mála neuráží.

Ráno

Kdžy mě dnes ráno v půl osmý vzbudí budík. Nejdřív jen otevřu oči a zamrkám než mi dojde kde vlastně jsem. Londýn, Madison, rodina. Okamžitě se nadšeně usměji a budík típnu vylézajíc z postele. Nejprve si dojdu na záchod a rovnou si i opláchnu obličej,vyčistím zuby a rozčešu vlasy. Poté se vrátím zpět do "svého" pokoje, abych si vybrala co si mám vzít na sebe. Na netu to ukazuje, že má být dost teplo, takže si nakonec obleču prostě obyčejné bílé tričko a černé džínvé kraťásky. Ježiš už slyším ty narážky na mojí postavu. Ale jak jsem řekla, tady mi to prostě nezkazej ani blbý kecy spolužáků. A přeci se kvůli nim nebudu celej den pařit v dlouhejch kalhotách ne ? Ať si trhnou. Chvíli se rozmýšlím jestli se mám nějak namalovat i z těch pár líčidel co mám,ale nakonec si jen přejedu řasy řasenkou a dále to neřeším. Stejně mi to nějak extra nepomohlo,ale tak co už. Akorát si stelu postel, když se ozve zaklepání. 

,,Dále." křiknu a peřinu na posteli ještě poupravím. 

,,Dobrý ráno Bell, snídaně už je na stole." nakoukne mi do pokoje zrzavá hlava patřící Madison. 

,,Jo tak jdeme." usměji se, do ruky vezmu mobil a následuji jí dolů.

,,Dobré ráno." pozdravím i rodiče a obě si sedneme k nim ke stolu.

,,Dobré, ber si co cheš. A jak jsi se vyspala ?" usměje se Olivie a pokyne rukou na stůl, kde jsou nějaké cereálie, mléko, jogurt, opečené tousty a různé věci na namazání. Vezmu si tedy jeden toust, který začnu mazat nutelou. Ježiš to tady zase přiberu jestli mě tady budou takhle obskakovat pořád.

,,Skvěle. Ta postel je moc pohodlná." usměji se. A taky, že to je pravda. Po společné snídani se tedy ještě vrátím nahoru do pokoje kde si do batohu zabalím potřebné věci na dnešní den a poté co na mě Madison volá, že budeme za chvíli vyjíždět, si ho hodím na záda a seběhnu dolů. Venku nastoupíme do jejího auta a rozjedeme se k místu odkud mě včera vyzevdla. 

,,Tak si to užij a uvidíme se odpoledne." usměje se na mě Mad a stejně jako já vystoupí z auta.

,,Děkuju, pa." oplatím jí úsměv a ještě si věnujeme obětí než se s nádechem a trochu rozklepaně rozejdu k autobusu do, kterého začnu nastupovat. 

,,Ahoj Bell tak co rodina ?" zeptá se mile učitelka. 

,,Dobrý den. Rodina je skvělá." usměji se a pokračuji autobusem dozadu na své místo.

,,No teda. Jsi nějaká odvážná, že si na sebe se svojí postavou bereš kraťasy ne ? Já vypadat jako ty tak chodím celoročně v zimní kombinéze." samozřejmě se do mě hned strefí ta mrcha Emily. Že mě to překvapuje. Já si přitom nemyslím, že bych byla úplně nějak tlustá. Jasný, nejsem žádnej hubeňour,ale až tak strašnou postavu nemám ne ? Každopádně jí jen ignoruji a přicházím dál.

,,Mimochodem hezky jsi se objímala s tou svojí kamarádkou. Asi má zaplaceno, aby se k tobě chovala mile, páč s takovou nickou jako jsi ty by se nezahazoval nikdo." křikne ještě načež se samozřejmě nějací lidi, kteří nás poslouchají rozesmějou a já si jen se slzami v očích sednu na své místo. Nebudu brečet. Tu radost jí neudělám, řekla jsem jasně, že mi tenhle výlet nic a nikdo nezkazí. Ale...co když má pravdu ? Třeba se ke mně Madison chová tak hezky opravdu jenom proto, že za to má peníze a musí se tak chovat. Ale to snad ne. Včera jsme si tak skvěle popovídaly. To přeci dělat nemusela kdyby nechtěla.Nemusela si semnou povídat večer kolik hodin. Ne tak to není. prostě budu Emily ignorovat. Už zachvíli se podívám na ty moje nejvysněnější místa a bude to skvělý a výjmečný. Cítím to. Nevím jak to popsat,ale zkrátka už od rána tak nějak cítím, že dnešek bude výjmečný. I když to je možná jen tím, že se tak těším. 

Ale víjmečný bude, a ani nevíte jak moc.....

Tak nový díl. Nebojte v příštím díle už se objeví náš modooký anděl. Doufám, že se díl líbil a prosím o voltes a komentíky. Niki<3

Q: Jak se vám líbí Niallova nová písnička Finally Free ? (Média)
A: Prostě loveee <3