The London Story (N.H.)

26.

,,Tak tohle je náš skromný byt." odemknu dveře a vstoupime dovnitř. 

,,Není to žádnej luxus no." dodám a nechám ho vejít do obýváku.

,,Máte to tady náhoduo hezky, útulný." pousměje se.

,,Děkuju.Pojď, dáš si věci ke mně do pokoje." chytnu ho az ruku a zavedu do mého skromného pokoje. Naštěstí není ten typ, který i přes to, že on žije v naprostém konfortu, by ostatní lidi odsuzoval. 

,,Ježiš já vypadám." vystrašeně se na sebe podívám do malého zrcádka. víceméně černé oči od zníčeného líčení a vlastně celkově dost deformovaný obličej.

,,Náhodou jsi pořád stejně krásná a, vím, že se to teď asi moc nehodí,ale jsi děsně sexy v těch šatech." zezadu mě obejme a já se musím koneně alespoň trochu pousmát zatímco on mi vtiskne pusu na krk.

,,Tak co je s babičkou ?" zepát se zatímco se semnou posadí na mou postel. Povyprávím mu tedy absolutně vše a samozřejmě to nevládnu a opět se trochu rozbrečím ale už naštěstí ne zas tak moc jako jsem brečela ještě před hovorem s ním, jelikož už pomau ani nemám co brečet. On mě po celou dobu konějšibě houpá ze strany na stranu jelikož jsem mu seděla v klíně.

,,Já se asi půjdu vysprchovat." trošku si povzdechnu a vstanu. 

,,Dobře. Máte tady něco k jídlu ? Nebo mám něco objednat ?" stoupne si i on.

,,Myslím, že tady navařenýho asi nic není. Stejně nemám hlad, ty si něco, ale klidně objednej." pohladím ho po tváři na které  mu raší něklika denní strniště. 

,,Ne objednám něco nám objema. Určitě jsi nic celý den nejedla, když jsi byla v nemocnici. Takež třeba pizzu ?" zeptá se.

,,Tak jo." souhlasím. On mě poté lehce políbí a já tedy zalezu do koupelny. Nejprve se odlíčím, poté kompletně celá i s vlasy umeji a nakonec si obleču černé kratásky a černé tričko na spaní. Prohodím se s Niallem, který zaleze také do sprchy a já se jdu posadit s mobilem v ruce na gauč abych konečně odepsala Mad a řekla jí jak se teď věci mají. Po nějaké chvíli si vedle mě sedne i Ni pouze v jeho calvin klein boxérkách.

,,Stejně nemůžu uvěřit tomu, že jsi sem přijel jenom kvůli mně." odložím mobil a zamilovaně se na něj usměju.

,,A kvůli komu jinému bych sem měl jezdit ?" trochu se zasměje pokoušejíc se mi zlepšit náladu a přehazujíc ruku přes má ramena.

,,Tak jsem to nemyslela. jen že jsi říkal že máš teď hodně nahrávání." vysvětlím mu. Chci aby věděl jak moc si toho opravdu vážím.

,,To sice jo,ale když jsi mi řekla co se stalo a já slyšel jak jsi z toho hotová ,prostě jsem zavolal klukům a ty to pochopili a říkali, že to vysvětlí produkčním a hold to nahraji později a budu nahrávat třeba dva dny opravdu v kuse,ale pro tebe cokoliv." usměje se a já se nestačím divit svým očím ani uším. Jak někdo jako já může mít tak dokonalého přítele ? 

,,Ty jsi opravdu ten nejlepší přítel na světě. A jak dlouho tu budeš ?" zajímám se. Upřímně doufám, že co nejdéle.

,,Jak dlouho bude potřeba." pohladí mě jemně po tváři.

,,Děkuju. Miluju tě." šeptnu naklánějíc se blíže k němu.

,,Já tebe." nakonec to je stejně on kdo spojí naše rty, které se o sebe spíše jen tak jemně otírají. není v tom nic divokého či vášnivého. Spíše jakoby jsme si tím opravdu dokazovali, že tady jeden pro druhého jsme, i když momentálně je tu spíše on pro mě. Ještě nějako chvíli jsme se tady jen tak mazlili a líbali. Poté však už přivezli pizzu, ke které jsme si pustili televizi. 

,,Já už asi půjdu spát." zívnu si unaveně. Dnešek byl náročný. 

,,Tak jdeme." pousměje se. Vypneme televizi, já ještě zamknu dveře od bytu a poté se vydáme ke mně do pokoje. a lehneme si do postele. Chvíli jsem taková trošku až nejistá, přeci jen je to poprvé co ležím s někým v jedné posteli. Se svým přítelem,ale Ni si mě přitáhne k sobě a já se tak hned uklidním a více se zachumlám do jeho náručí.

,,Ni, zazpíváš mi prosím ?" zeptám se už zavírajíc oči, jelikož jsem opravdu unavená.

,,Samozřejmě zlato." řekne a poté se dá do zpívání. 

,,I figured it out
I figured it out from black and white
Seconds and hours
Maybe the height to take some time 

I know how it goes
I know how it goes from wrong and right
Silence and sound
Did they ever hold each other tight like us?
Did they ever fight like us?  

You and I
We don't wanna be like them
We can make it till the end
Nothing can come between you and I
Not even the Gods above
Can separate the two of us
No nothing can come between you and I
Oh, you and I...."  dozpívá jeho krásým hlasem.

,,Dobrou noc lásko." vtiskne mi ještě pusu na čelo.

,,Dobrou." odpovim již v polospánku a poté už jen slyším jak zhasne lampičku a já se po chvilce vydám do říše snů. Poprvé však ne sama, nýbrž s člověkem, kterého z celého srdce miluji, který je zde pro mě a o kterém už ted vím, že s ním chci být napořád, protože lepšího bych si přát nemohla. Poprvé v životě se moje pocity střídaly jak na horské dráze. Od nadšení z maturity, přes strach o babičku a naprosté zoufalství, překvapení z toho, že Ni za mnou příjel až po krásný večer, kdy usínám v jeho náručí.

A vím, že takhle chci usínat už navždy...

Tak já už jedu domu. Právě sedíme v buse a jedu zpět do Prahy. Jinak za chvilku nam už příběh končí. Prosím o voltes a komentiky Niki <3

Q: Máte rádi Bena Cristovao ?
A: já jo <3