2.

610 34 1
                                    


Druhý den jsem se nemohl skoro hnout a moje prdel na tom taky moc dobře nebyla. Přísahám při řece Styx, že příště takhle dopadne Will. Ten zmetek se z mého srubu vytratil dřív, než jsem se vzbudil, takže jsem neměl ani šanci mu to vrátit. Ne že bych byl pomstychtivý, z toho už jsem vyrostl, ale za tohle bude pykat.

Když už jsem se ze srubu nějak dostal, vzpomněl jsem si včera na svůj slib. Jaký? Ben ke mně utíkal.

,,Nicó! Tak jdeme,ne? Ať nám ajénu nezabere nekdo jiný." Většinou když na mě koukal těma svýma kukadly, všechno jsem udělal. Ale dnes..., dnes ne.

,,Promiň prcku, ale nemůžu se hnout. Trochu jsme s tvým bratrem blbli a já si narazil prdel." Áno..., krásná výmluva, já vím. Ale chudák Ben. Málem se rozbrečel, a tak jsem mu slíbil, že ho aspoň vezmu do centra New Yorku na zmrzlinu.


Odpoledne...


Šel jsem ruku v ruce s Beníkem, který měl čokoládovou zmrzlinu skoro až na čele. Koukali jsme se do výloh obchodů, byli jsme na hřišti a celé naše odpoledne zakončila jeho jedna otázka. ,,Nicó? A kdy budu stejda?"Koukl jsem se na něho...

,,Bene, jak to myslíš? Jak kdy budeš strejda?" On si dal své malé ruce v bok a nasadil výraz " ty jsi blbej".

,,No přece kdy budete mít s báškou mimi?"

No..., tak na tuhle otázku jsem odpověď neměl, jelikož jsem sám nevěděl,kdy co a jak bude. Opravdu jsem chtěl někdy v budoucnu s Willem založit rodinu ( Ano, já král duchů), ale ne ještě teď. Je moc brzy a navíc..., nechtěl bych jen dítě, ale přestěhovat se i do New Yorku. Proč? Protože mě už občas unavuje chodit stíny sem a tam, poslouchat otce, bát se, že se stane něco Willovi...

Chtěl jsem už tolikrát odejít, ale copak to bez Willa jde? Ano, mohl bych se ho zeptat, a párkrát jsem to málem udělal, ale bojím se, jak by na to reagoval.

Z přemýšlení mě vytrhl Beník, když mi začal šťouchat do ruky.

,,Nicó, já uz sem unavený. Chtěl bych se vlátit." A tak jsem ho vzal na ramena a šli jsme do tábora. Cestou mi usnul v náručí, takže jsem mu dnes naštěstí nemusel číst pohádku. Dal jsem ho, i když neochotně, jeho praštěnému bratrovi Kevinovi a odešel do svého srubu.

Bez tebe jsem nicKde žijí příběhy. Začni objevovat