Bez tebe jsem nic

4.

O týden později...

,, Děláš si srandu? Tak to teda ne. Jestli se tě jen dotkne, tak budeš mít doživotí na marodce a budu moct za tebou jen já." S Willem jsme zrovna procvičovali boj s meči a tak trochu jsem se mu zmínil, že někdo v podsvětí se mnou flirtoval. No a to by nebyl on, kdyby z toho nedělal třetí světovou.

,,Klid, Wille. Jasně jsem mu řekl, že mám přítele, kterého nadevše miluju. No a taky když toho nenechá, že by mohl skončit v Tartaru. Jo a taky zlato..., byl to duch. Co bych s ním asi tak dělal?" Will se na mě koukl s výrazem " ty jsi to opravdu řekl" a shodil mě do kupky sena, ve které mě taky pak zalehl. Já jen hekl, protože taky nebyl zrovna nejlehčí. Ale psss. Přišpendlil mě pod sebe a začal mě pomalu pusinkovat. Bylo to super. Bohužel...

,,Ehm, ehm..., doufám, že vás neruším." Samozřejmě že rušil. Byl to můj otec. Netuším jak, ale nějakým záhadným způsobem volal přes Iris. Zajímalo by mě, kde v podsvětí sebral světlo.

,,Jé, Háde, jaké to překvapení. Samozřejmě že nerušíte. Právě jsme si dávali oddych." U bohů! Will opravdu lhát neumí.

,,Jistě. Ovšem že oddych. Mohl by jsi ale na chvíli odejít, Wille? Potřebuju si s Nicem promluvit. Je to záležitost podsvětí a taky Nico potřebuje domluvit. Je poslední dobou hrozně umanutý." Já se začal děsit toho co přijde, protože otec byl v utajování vždy na prd.

Než jsem stačil něco namítnout, předběhl mě Will: ,,Jistě. Stejně se musím kouknout na sourozence a projít tábor, jestli se někdo nezmrzačil. Nico přijď prosím pak za mnou." S tím se zvedl, políbil mě a odkráčel, bohové vědí kam. Byl jsem rád, ale taky bych ho potřeboval u sebe. Kurva, kdybych mu to řekl..., nemusel by odcházet a byl by tu jako podpora.

Otec se pak na mě podíval a já hned věděl, o čem chce mluvit, jelikož takový výraz měl jen při jednom tématu..., můj odchod do New Yorku.