31.

216 13 0
                                    

I když moc chtěl, Bena jsme na Olymp nevzali. Tušili jsme, že po nás budou zase něco chtít ale tentokrát jsme se jim chtěli vzepřít. A to Ben opravdu vidět nemusel. Občas to bohové umí přehnat.

Já i Will jsme chtěli mít už klid. Žádné nestvůry, výpravy a obavy o toho druhého. Už ne. Takže ať by po nás chtěli cokoliv, byli jsme si jisti, že řekneme ne.

Dorazili jsme na Olymp a tam všichni. Samozřejmě kromě Apollóna. Ten hajal a užíval si péči své sestry. No to je teď jedno. Problém nastal, když jsem viděl svého otce. Tak to se něco muselo stát, protože ten za ostatními jen tak nechodí.  

,,Otče? Co se stalo, proč jste nás zavolali?'' Will mi zmáčkl ruku, až jsem si myslel, že mi ji budou muset rovnat. Ale nedivil jsem se mu.

,,Klid Nico. Neděje se nic. Ne tak hrozného. Aspoň pro tebe a Willa. Jen tady Zeus má strašný problémky s tím, co che říct. Nemám-li pravdu, bratře?''zdvihl koutek. Jakoby se snažil pousmát? What?

,,Nechce se mi bratře. Ale musím se s tím samozřejmě poprat. I když ztratím své dva úžasné...''

,,poskoky? sluhy? dva kluky, které posíláš rád jako obětní beránky?'' vložil se do toho trochu Poseidon. Já ani má drahá polovička nevěděla, co se děje ale bohové se začali strašně tlemit. Dokonce si můj otec s Poseidonem plácnul.

,,Hah..., děkuji za ''velmi '' vtipnou vsuvku ale ne. Chtěl jsem říct, že ztratím své dva úžasné válečníky a především tábor ztratí nejlepšího lékaře, jakého kdy měl.''

,,Prostě a jednoduše, bratr tím chtěl říct, že za záchranu Apollóna nebudou už vaše služby potřeba. Takže pokud budete chtít, můžete odejít z tábora. Ale kdykoliv se můžete vrátit nebo přijít na návštěvu.'' čuměl jsem na otce s otevřenou pusou a u Willa tomu nebylo jinak.

,,Otče, vy nás necháváte jít? Jakože pryč? kamkoliv chceme?''

,,Přesně tak, Nico. Myslím, že si to zasloužíte. Ale nerozmýšlejte se dlouho. Ani nevíš, co mně a Apollónovi dalo Dia přemluvit.'' no samozřejmě že jsem na nic nečekal. Otce jsem pevně obejmul, vzal Willa za ruku a běžel s ním do tábora.

Loučení s Benem nebylo nic moc. A o nic lépe to neprobíhalo s Cheironem. Ale věděli jsme, že Ben u nás bude do týdne nasáčkovaný a nebo hůř, nevydržíme my bez tábora ani týden.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

,,Taťko, tatínku! Kde jste byli? Už se mi moc stýskalo."Běžela k nám malá Bianca a za ní pomalu šel, s očima upřenýma do mobilu, její starší bratr Percy.

Bylo to už pár let, co jsme se přestěhovali do mého bytu v NewYorku, vzali se a adoptovali si dvě krásné děti. Tábor jsme vůbec nezavrhli a tady je tomu důkaz. Vraceli jsme se z týdenní výpravy. A ne samotný. I s Benem. 

Jak jsem říkal, už to pár let bude a za tu dobu Ben pořádně vyrostl, našel si přítelkyni a zasnoubili se. Bydlí v Táboře Jupiter ale když Ben s námi někam musí, jeho přítelkyně nám s radostí děcka pohlídá. Btw zmínil jsem se, že je to moje sousedka, tudíž Simona sestra?

,,Zlato moje! Pojď ke mně a dej mi velkou pusu.'' Will si ihned vzal Biancu do náruče a začali se mazlit. Já stál opřený o zeď a díval se na tu nádheru. 

,,Tati? Máš se ozvat dědovi. Prý pro tebe něco má.'' pocuchal jsem Percymu vlasy a poděkoval mu za vyřízení. Dal Willovi i Biance pusu na tvář a šel se zabalit do stínů. Ale to jsem ještě netušil, že na mě hned vybafne Persefona.

,,Nico, díky bohům!! Strašný průser. Hádes..., tvůj otec..., není tu. Není tu už několik dnů a nikdo neví, kde je. Musíš ho najít a dovést.''












A takto vypadá můj život po přestěhování. Jako by jsem ani z tábora neodešel. Jen jediná změna proběhla. Nechráním už jen sebe. Už nejsem jen já. Ale už chráním čtyři životy. A věřte mi, že je uchráním.


























Mám husí kůži a chce se mi brečet. A neříkejte, že vám ne. No každopádně je tu poslední kapitola. Doufám, že jste si ji užili. A ne jen jednu kapitolu ale celý příběh. Díky, že tu jste se mnou, protože kdyby jste nebyli, neměla bych chuť psát. 

Jinak co se týče další mé tvorby..., maturuju ani ne za měsíc a dále pak v červnu. Snad mezi tím něco zvládnu. A když ne, začnu naplno až si budu jista, že ze školy vypadnu s maturitním vysvědčením. Dopíšu všechny resty a pak se začnu věnovat nějakým novinkám.


Váš delfín 🐬👑🖤.

Bez tebe jsem nicKde žijí příběhy. Začni objevovat