Budoucnost~ Newt~Labyrint. [DOKONČENO]

41.

Pro: AdrianaKovarov
S menším zpožděním 😁

▪▪▪▪▪▪

Minho

Dívám se na Jemie jak leží na posteli, furt sebou mele a něco pořád mumlá. Mám o ní strach. Hned jak jsem se vrátil z labyrintu mi Newt řekl že jí našli venku podchlazenou a spí až do teď. Za chvili bude večeře a nikdo nechápe proč tak dlouho spí.

,,Za všechno můžu já." Podíval jsem se rychle na ni ale zase jenom mluví ze spaní.

,,Ach jo, ségra." Povzdechl jsem si a obličej si vložil do dlaní a opřel se o ně.

Ještě vstřebávám to že jsem přežil v labyrintu, jako první společně s Thomasem a Albym i když Alby si nic nepamatuje a leží vedle v pokoji, je ušknutý... Ale sedím u Jemie protože mám k ní blíž, je to přece moje ségra.

,,Chci vrátit čas." Další mumlaní z postele ale já už tomu nevěnoval velkou pozornost a pořád koukal do země.

Když jsem tady po tom co jsem si nechal ošetřit rány přišel, divil jsem se že tu není Newt ale když mi přišel přinést oběd a potom chtěl hned odejít tak jsem se ho zeptal.

Řekl že to je jedno, že prostě už si nerozumí a odešel. Takže kdybych tady nebyl já tak tady bude sama, já jí ale neopustím. Thomas by tady byl semnou ale vzbudila se ta černovlasá holka a zatím mluví jenom s Thomasem.

,,Večeře!" Placem zařval Pánvička a přes tenké zdi to šlo slyšet i tady. Asi si pro to zajdu.
Zvedl jsem se z židle a pomalým krokem šel ke dveřím.

,,Břáško?" Rychle jsem se otočil a viděl usměvavou Jemie jak sedí na posteli.

,,Končně ségra !" Přiběhl jsem k ní a uvěznil jí v obětí, začala mi vzlykat do ramene a já jí pořád držel v obětí.

,,Je to sen ? Ty nejsi mrtvý?" Hlesla a já se musela zasmát, přimáčkl jsem ji ještě víc.

,,Není to sen , jsem tu." Oba jsme se zasmáli a ona se pomalu odtáhla. Měla uslzené oči ale lehce se usmívala.

,,Já jsem se tak bála." Zasmála se a utřela si slzy.

,,Co se vlastně stalo? Proč jsem tady?" Rozhlížela se okolo a já si prohrábl vlasy.

,,Našli tě dneska ráno podchlazenou, říkal mi to Newt protože když jsme přišli už jsi tu ležela." Úsměv ji zmizel. Já jsem grind!

,,Hele nebudu se ptát co se mezi vámi stalo ale máš mě, Thomase, Chucka..." Znovu jsem jí objal a potom sledoval její vděčný úsměv.

,,A teď pojď, zajdeme na večeři." S úsměvem seskočila z postele, obula si boty a oba jsme šli do kuchyně.

■■■■■■

,, A co se tady jinak stalo za tu dobu co jsem tady nebyla?" Zeptala jsem se Minha a on se zasmál a poškrábal se na krku.

,,Vzbudila se ta holka takže tady je od rána rušno," Ježiši.

,,Jinak, přežil jsem v labyrintu,"
,,Nekecej! Fakt?" Zasmáli jsme se a už se blížili ke kuchyni.

Dobře, už začínám mít trému. Jdeme pozdě takže už tam všichni jsou, vejdeme tam a zase všichni stichnou budou se na mě dívat, dostanu pár nenávistných pohledů od Newta a Gallyho. Paráda!