Budoucnost~ Newt~Labyrint. [DOKONČENO]

35.♡

♡

Objala jsem silně Minha a pohladila ho po ruce.

,,Je mi to líto." Řekla jsem smutně a Minho jenom kývl. Od uzavření bran uběhla hodina a celý plac je ve smutku, byla to docela hrozná záležitost.

Minho se jenom usmál a odešel si už lehnout. Ještě za Newtem.
    Vydala jsem se teda do chatky ve které mě vyslíchali, vím že tam je společně s Albym, vydělá jsem je tam po večeři jít.

Přešla jsem ke dveřím a lehce zaklepala a po té otevřela dveře. Naskytl se mi pohled na oba čóny sedící na židli.

,,Em, Newte? Můžu na chvíli ? " Trochu jsem se usmála a Newt si s Alby vyměnil rychlí pohled.

,,Běž, stejně jsem už unavený." Řekl Alby a kývl na Newta. On se tedy zvedl ze židle a šel za mnou.

,,Co potřebuješ?" Podíval se na mě a já upadla pohledem do jeho očí.

,,Chtěla jsem se jenom zeptat jestli jsi v pohodě," Pousmála jsem se.

,,To bych se měl ptát já tebe... "

Chvíli jsme nic neříkali a jen tak na sebe hleděli, první krok udělal on. Chytil mě za ruku a přitáhl si mě do obětí.

,,Už se tím netrap, běž spát, zítra bude ještě dlouhý den." Řekl mi do ramena a v tom se odtáhl.

,,Jop, já ještě půjdu za duchem a půjdu spát, dobrou!"

,,Dobrou." Řekl v klidu, otočil se a už šel placem ke své síti.

Musím jít ještě za Gallym. Otočila jsem se teda na druhou stranu lesa a šla k místu kde vždy sedíme.
  Placem už se přikrádala noc a já šla potichu lesem.

Byl tam, seděl tam a hrál si se svou dýkou. Když jsem vyšla zpoza stromu tak se na mě podíval ale neusmál se, pohledem sjel zpátky na svou dýku.

,,Zlato..." Sedla jsem si vedle něj čelem k němu a sledovala jeho pohled upřený na dýku.
    Přejela jsem rukou po jeho paži, chci jeho pozornost. Nic.

,,Gally je mi to líto," Řekla jsem ale on pořád sledoval dýku, v tom se ale nadechl. Strčil dýku za pásek a podíval se na mě.

,,Je to hrozný pocit." Řekl naštvaně a pohledem sjel na své ruce.

,,Já vím Gally ale bohužel stalo se to... Musíme jít dál." Lehce jsem se usmála a on se na mě znovu podíval.

Své ruce položil na můj pas a začal lehce tlačit směrem k sobě a tím jsem pochopila co chce abych udělala. Sedla jsem si teda na něj a on se mi díval do očí.

,,Asi máš pravdu." Pohladil mě po lícní kosti a já přitiskla své rty na ty jeho. Když na něm sedím jsem víš a tak jsem mu trošku naklonila hlavu a pootevřela ústa.

Odtáhla jsem se když mi došel vzduch a Gally se mi přitiskl na krk. Zavřela jsem oči a vnímala jenom jeho rty na mém krku.

Pomalu se odtáhl a zasmál se.

,,Teď už pojď spát Gally." Zasmála jsem se a zvedla se na nohy. On jenom protočil panenkami a šel mě doprovodit k mé síti.