Budoucnost~ Newt~Labyrint. [DOKONČENO]

36.♡

♡

Otevřela jsem pomalu oči a pořádně se protáhla. Další den v place. Vstala jsem ze své sítě a promnula si místo na krku, vzpomněla jsem si na včerejšek a trošku se zasmála.
   Z batohu jsem si vytáhla nějaké oblečení a šla do koupelny.

Přistoupila jsem k zrcadlu a prohlídla se. Bože.  Prohrábla jsem si své mokré vlasy a podívala se na můj fialový svetr.
Hned ve mě ale trhlo a pohledem jsem se zastavila na mém krku. Přiblížila jsem se k zrcadlu a znovu si promnula malou modřinku na krku pod uchem.
Já toho Gallyho zabiju.

Se smíchem jsem vyšla z koupelny a hned zamířila do kuchyně, v kuchyni už čekal Pánvička. Můžeme se pustit do snídaně.

,,Em Gally," Zavolala jem na něj když si šel s placery sednout s miskou v ruce a on se otočil.

,,Potom si s tebou potřebuju promluvit." Řekla jsem lehce a on jenom kývl, nesmíme nic dát najevo.

Postávala jsem v lese na našem místě společně s Duchem a čekala na Gallyho. Musím si to s ním vyřídit. 

,,O čem si to chtěla mluvit?" Přistoupil ke mě s úsměvem a já nadzvedla obočí.

,,Tohle jsme si nedomluvili." Odhrnula jsem vlasy z mého krku a ukázala na modřinu, on se jenom ušklíbl a přejel mi po ní svým prstem.

,,Tobě se nelíbí můj výtvor?" Zamračil se a políbil mě. Usmála jsem se a podívala se mu do očí.

,,Líbí ale jakýkoliv čón si toho může všimnout," Povzdechla jsem si a Gally protočil panenkami.

,,No a co. Stalo se a ty s tím už nic neuděláš, můžu ti udělat ješte jeden jestli chceš." Zašeptal a začal na mě tlačit, já jsem couvala až jsem narazila do stromu.

,,Dávej pozor na slova zlato." Prohrábla jsem mu vlasy a přitiskla se na jeho rty, otevřela jsem ústa a on mě začal líbat. Odplata začíná. V duchu jsem se zasmála a přitiskla jeho tělo blíž k tomu mému, nečekal to a tak na chvíli otevřel oči.

Svou ruku jsem přemístila na jeho břicho ale pořád se věnovala jeho rtům.
Po chvíli jsem ale začala sjíždět rukou pomalu po jeho břichu dolů až k pásku. Cítila jsem menší tlak na mé noze a zasmála se do polibků. Odplata úspěšná.

,,Musím jít zlato." Zašeptala jsem a vymanila se z jeho sevření, zastavila jsem se kousek od něj a otočila se. Byl pořád opřený o strom a já se začala smát.

,,Hahaha vážně vtipný, to se nedělá, teď tady budu muset čekat než to přestane jako vážně?." Otočil se na mě a já ze smíchem sledovala jeho utrápený výraz.

,,Odplata." Vyplázla jsem na něj jazyk a ze smíchem šla společně s Duchem do placu.