Budoucnost~ Newt~Labyrint. [DOKONČENO]

3.♡

♡

,

,Alby, podívej se na ni! Je to jenom vyděšená holka." Řekl blonďák směrem k Albymu a on se zamračil. Tak mi asi kamarádi nebudeme.
   ,,Utekla do Labyrintu." Řekl kluk vedle Albyho s tím drsným obočím.
,,Frase! Je to holka ! Nemůže za to že se bála." Bránil mě blonďák a k němu se přidal i Minho.

Přestala jsem je vnímat protože jsem se začala dívat kolem sebe na obří zeď která je všude kolem. No do hajzlu...

,,Jasný?!" Lekla jsem se a znovu začala vnímat Albyho. Em. Vůbec nevím co říkal. Když jsem na něj jenom hleděla všimla jsem si že si blonďák mne čelo.

Alby si povzdechl. ,,Do díry nepůjdeš, ale nevěřím ti, dneska več-" ,,Zítra po obědě." Přerušil ho blonďák a díval se na Albyho který si dupl.

,,Zítra po obědě tě budeme vyslýchat, opovaž se udělat nějakou pitomost, jsou tu pravidla a jestli jedno z nich porušíš tak nebudu hledět na to že jsi holka, jasný?" Probodával mě pohledem a já jenom kývla, otočil se a když byl na odchodu ještě se otočil.

,,Jo tady Newt tě má na starost." Řekl a podíval se na toho blonďáka a on rozhodil rukama. Nic ale neřekl a Alby pokračoval dál, oddechla jsem si a pustila Minhovu ruku.

,,Co tak čumíte? Nemáte nic na práci? Šup!" Zvýšil hlas Newt, když se kluci rozešli, znovu si promnul čelo a podíval se na usmívajícího Minha.
    ,,No takže já jsem Newt, jak si slyšela mám tě na starost takžé nemáš hlad?" Usmál se a já kývla.

,,Fajn, tak pojď půjdeme do jídelny a potom ti to tady představím." Otočil se a pomalu šel asi do jídelny jak říkal, usmála jsem se na Minha. ,,Tak zatím Minho." Mávla jsem rukou a doběhla Newta.

,,Tak tady jí máme." Z okénka v jídelně vykoukl další kluk s tmavší pletí a usmál se.
   ,,Hmm nikdo mi neřekl že si tak krásná." Oba jsme se zasmáli a já se možná i trochu začervenala.
,,Těší mě, já jsem Pánvička vařím tady takže dobrou chuť." Podal mi misku ve které byli těstoviny s mákem.
   ,,Děkuji." Prevzala jsem si od něj misku, vzala si příbor a společně s Newtem si sedla k jednomu stolu. Začala jsem jist protože jsem měla fakt hlad, celkem mě znervozňoval Newt který mě furt sledoval a když jsem se na něj podívala, uhl.

Odložila jsem příbor protože jsem dojedla a umřela si pusu, Newt se začal uculovat.
  ,,Máš tady těstovinu." Ukázal na svůj koutek úst a já si tu svou hned se smíchem začala utírat.

,,Fajn a teď tě tady provedu." Se smíchem se postavil vedle mě a komicky mi nabídl rámě.