19.♡

1.6K 88 4
                                    


Ležela jsem na zemi a zhluboka popadla dech, s Minhem jsme běhali asi půl hodiny...

,,Už nemůůůžuuu." Povzdechla jsem si a převalila se po trávě do sedu.
,,Vogo, zvedej ten svůj frasnej zadek a pojď." Zasmál se a já sebou znovu mrskla na zem.

,,Tobě se to řekne ty grinde! Ty co co dva dny běháš v labyrintu, já ne." Prstem jsem ukázala na sebe a on protočil panenkami.

,,Fajn tak si tady lež, já si zajdu na záchod." Mávl rukou a odešel.

Uf. Cítila jsem jak mě mé stehna pálí, já toho Minha jednou vážně zastřelím. Hlavou mi proletěla myšlenka na Gallyho, vzpomněla jsem si že máme ten sraz v lese, nesmím na to zapomenout. Rukou jsem si utřela kapky potu na čele a snažila se zvednout, zavřela jsem oči a když je otevřela viděla bílo.
Znovu jsem mrkla a najednou byla v nějakém starém, dřevěném přístřešku. Když jsem se rozhlédla něco mi to tady připomnělo, prach, židle, křivé dřeva, žádná okna... Byla jsem v tom přístřešku kde mě druhý den vyslýchali.
Zase jsem mrkla ale málem vyletěla z kůže protože někdo promluvil a já se lekla. Otočila jsem se tím směrem a spatřila Albyho s Newtem jak sedí na židlích a povídají si.

,,Alby, Jemie-" ,,Ne! Mě nezajímá žádná Jemie Newte! Frase! Newte chápu že jí máš rád, ale laskavě se drž pravidel! Nebudu se tady na tebe dívat když jí máš plnou hlavu frase, zrovna ty." Alby se odmlčel a já poznala že mluví o mě, ale...

,,Prostě ne, toho vlka při večeři zabijeme, nehodlám tady chovat vlka o kterého se tady nemá kdo starat." Řekl Alby a já se zhrozila. Zabít??!

,,Newte poslouchej mě, musíme tady držet pořádek, chápeš? Tak vižeň tu frasnou holku z hlavy a začni zase přemýšlet. " Newt na to nic neřekl, díval se směrem kde jsem stála a v očích měl neutrální pohled.

,,Fajn, zabijte ho, ale nechci aby se to dozvěděla Jemie, řekněme že třeba zase utekl."

Zhluboka jsem popadla dech a spadla na zem, dívala jsem se do trávy a zhluboka dýchala. Tak to ne...
Mísil se ve mě vztek a strach a to vyvolalo strašnou paniku, měla jsem chuť pořádně zařvat! Místo toho jsem vstala, bylo mi líp než včera. Rychlím krokem jsem šla k oné chtrči.

,,Jemie!" Za mnou zakřičel Minho ale už bylo pozdě, vtrhla jsem do chtrče a oba na mě upřeli pohledy. Přišla jsem k Newtovi a měla chuť mu dát facku. Nee, Jemie, Jemie dýchej.

,,Ty....ty." Ukázala jsem prstem na Newta a on se mi díval do očí, byl v nich strach.

V tom dovnitř vtrhl Minho a zarazil se.

,,Ty frasnej lháři!" Řekla jsem trochu hlasitě a podívala se na Albyho, zhluboka jsem se nadechla. Vím že Alby je takový takže na něj musím jít jiným způsobem, ale od Newta jsem to nečekala.

,,Alby, prosimtě, moc tě prosím! Nech mi toho vlka, prosím, slibuju že se o něj postarám a všechny jeho problémi si vezmu na starost." Řekla jsem a on vstal.
,,Myslím si že máš svých problémů až až a co potom odposlouchavání?!" Vyštěkl a já se zamyslela, frase! Co mu mám říct.

,,Alby, vím že mi nevěříš ale v tomhle mi věř prosím, budu ho cvičit, postarám se o něj."
,,Nemáš co jiného na práci než se starat o psa?"
,,Práci už jsem si vybrala, nechci dělat žádné zkoušky prostě bych šla pomoct do kuchyně Pánvickovi, jsem holka a vaření mi půjde a tak bych i stíhala toho psa." Alby se podíval na Newta a já taky, seděl na židli a poklepával nohou byl naštvaný, hodně.

,,Neměl si jí hlídat Minho?" Řekl Newt ale pořád se díval do země, to si snad dělá srandu ne?

,,Jasně, uchechtla jsem se, zatím co ty bys tady plánoval vraždu nevinného zvířete za mími zády!" Podíval se mi do očí ale já rychle uhla, rychle vstal ze židle.

,,Zabijeme ho." Řekl tvrdě a díval se přitom na Albyho.
,,Newte klid, si naštvaný a nevíš co říkáš." Uklidnil ho Alby a pokračoval.

,,Frase. Fajn, ten frasnej čokl je tvůj ale jenom pokud ho budeš cvičit, pokud roztrhá nějaké zvíře-"
,,Chápu." Skočila jsem mu do řeči a najednou ze mě ten hněv vyprchal. Na tváři se mi objevil obrovský úsměv.

,,A zítra ráno se dáš s Pánvičkou do práce." Řekl neochotně a já myslela že začnu skákat a křičet. Jooooooo.

,,Dobře, děkuji Alby!" Snažila jsem se znít v klidu a udržet v sobě ty emoce, v tom jsem se ale podívala na Newta a hned mi úsměv zmizel.
Zklamal mě... hodně.

,,A ty? Neukazuj se mi na očích Newte, je mi z tebe špatně." Řekla jsem, obešla Minha který jen koukal s otevřenou pusou a šla ke kleci.

🔥🔥🔥🔥🔥

Budoucnost~ Newt~Labyrint. [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat