Budoucnost~ Newt~Labyrint. [DOKONČENO]

38.♡

Seděla jsem u nedalekého stromu od kuchyně a hladila Ducha který ležel vedle mě. Všichni se momentálně starají o tu holku...
Newt s Gallym kolem ní furt běhají a hlídají jestli nemá teplotu, kdy jí dají najíst a tak... Moc se ale netěším až se vzbudí, bude kolem ní strašné haló a já budu asi ta "starší".

,,Ahoj." Otočila jsem pohled do slunce a pozorovala siluetu malého chlapce.

,,Áhoj Chucku." Pohled jsem stočila zpátky na Ducha.

,,Můžu si přisednout?" Chuck ukázal svým prstem na místo prede mnou a já kývla.
,,Jasně že jo," Oba jsme se i smáli a Chuck si sedl a následně si povzdychl.

,,Trápí tě ta nová holka?" Zeptal se a já na něj jenom pohlédla.
,,Em jo promiň já jenom víš," Zasmála jsem se a on se zasmál taky, ale nebyl to moc upřímný smích.

,,V pohodě, spíš mi řekni co trápí tebe? Taky ta nová holka?" Vyměnili jsme si úsměv ale v tom Chuck zesmutněl.

,,To je to poslední na co myslím... Jde o Albyho a Minha, už před půl hodinou měli být zpátky a brány se budou za hodinu zavírat." Povzdech si a mě to došlo, úplně jsem na ně zapomněla!

,,Neboj Chucku, vrátí se." Řekla jsem když jsem se zvedla na nohy a pohledem sklouzla na Thomase který se procházel sám kolem placu a rozhodla se ze půjdu za ním.

,,Áhoj Thomasi!" Pozdravila jsem ho a on se trhnutím otočil, asi jsem ho vyrušila při přemýšlení...

,,Ahoj." Řekl a pohledem spadl na Ducha vedle mě.

,,Ten pes mě nikdy nepřestane fascinovat," Oba jsme se zasmáli a šli pomalím krokem kolem placu.

,,Přemýšlíš nad tou holkou?" Zvědavě jsem na něj koukla a on si promnul obočí a povzdechl si.

,,Jo... Mám takový pocit že ji znám ale vůbec, sakra vůbec si nemůžu vzpomenout od kud." Máchal při vysvětlování všude rukama a já se musela zasmát.
Je nějaký divný... Možná se mu ale nedivím když nějaká holka řekla jeho jméno a poté upadla znovu do bezvědomí.

,,Thomasi klid, uklidni seprosimt-"

Chytla jsem se Thomasovi ruky a v tom se mi před očima udělalo černo.

,,Ne! Thomasi!" Zakřičel v ozvěně Newt společně s Chuckem a já otočila hlavu, nikoho jsem ale neviděla.
Rozhlížela jsem se když v tom jsem ve tmě začala rozpoznávat věci kolem mě.

Byla jsem... Byla jsem v... Labyrintu.

Předemnou stál Minho s Thomasem a na zemi ležel Alby, nevnímal, byl mrtví?

,,Fakt super Bažo ! Právě ses zabil !" " Uslyšela jsem Minha a najednou jsem se zase ocitla vedle Thomase.

Zhluboka jsem se nadechla a pustila Thomasovu ruku, on se ke mě ale znovu sklonil.

,,Hej, si v pohodě? Co se děje?" Začal vyšilovat a já se n něj podívala.

,,Musím za Newtem, hned!" Oba jsme se rozběhli placem najít Newta. Teď jsem opravdu viděla že Thomas je dobrý běžec, musím to někdy říct Newtovi.

Newt byl opřený o jeden strom a díval se na své boty, když jsme k němu doběhli tak se na nás tázavě podíval.

,,Newte," Snažila jsem se popadnout dech a při tom mu říct mou vidinu. Rozhlédla jsem se kolem sebe zdá není nikdo u nás a vyměnil a si rychlí pohled s Thomasem.

,,Newte? Měla jsem další vidinu!"