Mania - cesta z pekla

Prozrazení 2/2

Owen

Kate a Lee začali v posledních dnech hodně pátrat po tom, proč na ně nemáme poslední dobou moc čas. Lee se ze mě zkoušel několikrát dostat co dělám, ale já ho vždycky odbyl tím, že šlo o pracovní záležitosti, což byla v podstatě pravda. Ale bylo na něm vidět, že mi to moc nevěří. Jednou dokonce přišel s tím, že spolu snad s Alex něco máme. Dost mě tahle jeho dedukce rozesmála. My dva, kteří spolu neustále válčíme a několikrát jsme jeden druhého málem přizabili. Jenže on to myslel vážně, naštěstí i on po dalších pár dnech, kdy jsme po sobě s Alex neustále jen štěkali, uznal, že je to blbost. Veškerá moje snaha, držet ho od všeho toho nebezpečí dál, se nakonec v jeden jediný den rozplynula jako pára nad hrncem.

Posledních pár dnů jsem Alex často sledoval. Věděl jsem, že mi něco tají a chtěl jsem přijít na to proč a co to je. I dnes večer jsem se vydal Alex sledovat, chovala se celý den divně, a i když to nebylo na první pohled poznat, neušlo mi, že je něco jinak. Sledoval jsem ji až do parku, kde jsem se nakonec schoval do nedalekého křoví. Dával jsem si velký pozor, abych se tentokrát neprozradil. Alex se zastavila na místě a nějakou chvíli se rozhlížela. Pak se zpoza stromu ukázal Shaun s pár dalšími démony.

„Zdravím tě, Alex, rád tě zase vidím," usmál se slizce.

„Bohužel nemůžu říct to samé, Shaune," odsekla.

„Předpokládám, že už sis promyslela naši dohodu," ušklíbl se.

„Ano. Vzdám se Andrewovi, ale nechá ostatní na pokoji. Nikomu jinému neublíží! Souhlasíš?" pronesla pevně s kamenným výrazem. Tak takhle to je, ona se chce obětovat kvůli ostatním. To jí ale nemůžu dovolit, vím, že se nás snaží ochránit, ale on nás zabije stejně, i když se mu teď vzdá, a sama ho zabít nedokáže.

„Naprosto...,"

„Ale já s tím nesouhlasím!" vylezl jsem zpoza jednoho křoví.

„Owene vypadni, zbytečně teď ohrožuješ nejen svůj život, ale i životy ostatních," sykla na mě vztekle.

„Nějak to zvládneme, zastavíme ho spolu! Pomůžu ti!" podíval jsem se na ni odhodlaně s prosbou v očích. Nehodlal jsem ji nechat jen tak jít.

„Nikdo se tě o pomoc neprosil," vyštěkla po mně.

„Nedovolím ti to udělat!" vykročil jsem k ní neohroženě.

„Jak dojemné," zasmál se Shaun.

„Co se to tady děje?"

„Jo to jste nějací drogový dealeři, že se v noci scházíte s bandou divných chlápků?" ozvalo se za námi. Panebože, to snad ne!

„Alex, no tak, odpověz," naléhala Kate a spolu s Leem došli až před nás. Jak se tady ti dva vzali? To nás snad taky sledovali? Tohle v plánu nebylo.

„Co tady děláš Kate? Tady být nemůžeš! Prosím odejděte!" zavrčela na ni Alex.

„To není odpověď na moji otázku," zavrtěla hlavou ignorujíc, co jí řekla.

„Lee, vypadněte odsud!" přidal jsem se k ní, byl jsem taky stejně naštvaný a vyděšený z přítomnosti těch dvou v blízkosti Shauna a ostatních démonů.

„Tohle začíná být čím dál tím lepší," přidal se do toho dotyčný.

„Co jste zač?" zamračila se na něj Kate.

„Omluvte mi tu nezdvořilost, jmenuji se Shaun," ušklíbl se a vykročil směrem k ní s napřaženou rukou k pozdravu. V dalším kroku ho ale zastavila špička Alexina meče u jeho krku. On jen se smíchem zvedl ruce v obranném gestu. Zato Lee s Kate na ni s otevřenou pusou vyděšeně koukali.

„Sakra, holka, na co máš tu zbraň?" promluvil nakonec Lee s obavami.

„Teď není vhodná chvíle na vysvětlení," zamračila se na něj. 

„No to teda sakra je!" vracela ji naštvaný pohled Kate.

„To by stačilo! Nemám na vás celou noc, takže Alex, jdeme!" vložil se do toho už také dost vytočený Shaun a otočil se k odchodu. Alex zastrčila svůj meč zpátky na místo a už se chtěla vydat za ním.

„Nikam nejde!" zavelel jsem naštvaně.

„Přesně tak, nikam nepůjdeš, dokud nám to nevysvětlíš!" přidala se ke mně Kate a Lee jen horlivě, přikyvoval. Shaun jen pozvedl obočí v otázce, zda ho bude následovat. Chtěla už udělat první krok směrem k němu, ale já ji rychle cestu zatarasil, když jsem si stoupl před ni. Stejně tak mě napodobili ti dva, kteří se postavili vedle mě.

„Fajn, beru to tedy jako ne!" kývl rameny Shaun a odcházel pryč. „Zabít!" vykřikl ještě, než úplně zmizel. 

To slovo bylo pro mě i Alex jako spouštěč. Odstrčili jsme Kate a Leeho stranou a s vytasenými meči se vydali vstříc šestici démonů, kteří se chystali zaútočit. Rozběhl jsem se vstříc prvnímu a odrazil svým mečem jeho první útok, hned na to jsem mu vrazil meč přímo do srdce. Kotoulem jsem se vyhnul ohnivé kouli letící mým směrem, zaútočil jsem na dalšího démona po mé pravici, ten nějakou chvíli mé útoky odrážel, když jsem se nakonec naštval a ranou své hlavy o jeho jsem ho poslal k zemi a přišpendlil ho k ní svým mečem. Posledního jsem cítil těsně za sebou, rozmáchl jsem se tedy svým mečem doprava a poslednímu z nich sťal hlavu. Byly jsme s nimi hotovi během několika vteřin. Chvíli jsme jen stáli a zírali s Alex jeden na druhého, než jsme naše pohledy přesunuli na Kate s Leem, kteří ještě pořád seděli na zemi, kam jsme je odhodili. Tvářili se překvapeně a hlavně vyděšeně. Alex už otvírala pusu, aby něco řekla. Nakonec ji však zase zavřela a jen si potichu povzdechla.

„Vysvětlíme to," zkusil jsem to tedy místo ní já.

„To si teda piš, že to vysvětlíte!" vyskočil Lee naštvaně na nohy a pomohl Kate se taky postavit. S Alex jsme se na sebe podívali. Je načase jít s pravdou ven.

Řekli jsme jim všechno od začátku o tom, co je Alex, kdo jsem já a taky o nebezpečí, které představuje Andrew. Nemělo smysl jim dál v čemkoliv lhát. Oba nás v tichosti poslouchali a jejich výrazy v obličeji postupem času vystřídaly spoustu emocí od překvapeného po naštvané.

„Takže?" zkusila Alex opatrně, když byly oba delší dobu potichu.

„Co teď jako čekáš že udělám? Lhala jsi mi o tom, kdo jsi. Navíc, když jsi stejná jako oni, stejné monstrum," vyštěkla na ni Kate

„Kate...," chtěl jsem se Alex zastat a vysvětlit jí to, ale Lee mi skočil do řeči.

„Nic neříkej! Známe se od dětství a ty jsi mi celou tu dobu lhal, myslel jsem, že jsme nejlepší kamarádi," křičel na mě. Pak se oba s Kate otočili a odešli pryč. Alex si nahlas povzdechla. Tak tohle nedopadlo úplně nejlíp, Kate si myslí, že je Alex monstrum a můj nejlepší kamarád se mnou teď odmítá mluvit.

„Určitě to tak nemyslela, Lexie, všechno bude fajn," snažil jsem se ji povzbudit. Jenže ani já sám jsem si nebyl jistý pravdivostí toho, co jsem řekl. Jen zakroutila hlavou a vyrazila pryč. Tohle byla cena za to, že jsme se je snažili chránit. Nemělo cenu za nimi teď chodit, potřebují čas. A my musíme vymyslet, jak zabránit obrovskému krveprolití.

Následující dny se nám Lee s Kate ve škole vyhýbali. Snažil jsem se s Leem několikrát promluvit, ale neúspěšně. Vždycky mě ignoroval, nebo mě poslal do míst, kde slunce nesvítí. Nakonec jsem to vzdal i já a stejně jako Alex je nechal to pořádně vstřebat. Mezitím je potřeba zajistit pro ně bezpečí. Blíží se válka.