Half a heart

14. Díl

„ Em se za týden stěhují“ řekl jsem jim naštvaně a oni se udivily. „Cože“ řekl vyděšeně Liam. „ jo její máma a ten její přítel se prý musí odstěhovat, protože on tam má práci.“ Vysvětlil jsem jim ale já jsem klidný fakt nebyl. To nám to ta její máma dělá fakt schválně. „ Tak hned po zítřejším koncertě jedeme domů“ řekl Harry a kouknul se  Liama jestli s tím souhlasí a pak kouknul i na ostatní kluky. Všichno souhlasili a mě tím udělali strašnou radost. Půjdu za její mámou a řeknu jí jestli se odstěhují tak ať tu nechají Em a já se o ni postarám. Už jsem dospělí. Dorazily jsme  na místo a hned jsme mířili dovnitř, protože se už to tam hemžilo Directionerkama. Vešli jsem a hned šli zkoušet a pak hned za Lou. Koncert začal,  my začínaly písničkou What makes you beautiful. A pak jsme zpívaly Little Things a u té písničky jsem skoro brečel. Nakonec moje slzy přetekli a hned ke mně přišel Louis a ptal se mě, co je stalo. Jenom jsem mu řekl, že nechci, aby se Em odstěhovala a on to hned pochopil a dál se neptal a místo toho mě silně objal. Přišli i ostatní kluci a Directionerky začali ječet a tleskat. Po koncertě jsme šli do hotelu a trochu jsem si pobalili věci abychom mohli ráno vyrazit. Ráno v šest nás přišel zbudit Paul se slovy. „ Kluci musíte vstávat, pokud nechcete být zavaleni Directionerkama. Vstal jsem a šel jsem se obléknout a pak jenom krátce jsem šel do koupelny a tam jsem si upravil vlasy, vyčistil zuby a tak podobně. Pak tam šel Harry.  Já jsem si vzal svůj kufr a šel jsem k autu, které nás odveze na letiště. Asi celý let jsem prospal, protože jsem se probudil, až když nám Paul řekl, že budeme přistávat. Dojeli jsem k nám domů a já jsem si hned vzal klíče od domu mobil a nasedl do svého auta a jel jsem k Em domů. Zazvonil jsem na jejich dům, čekal jsem jestli mi někdo přijde otevřít. Nakonec přišla její máma. „Dobrý den, je doma Em?“ zeptal jsem se zdvořile. „ Nazdar, Jo je ale poslouchej mě. Nech ji na pokoji, já vím jak vy to děláte. Vyspíte se s někým a pak ji normálně odkopnete.“ Dokončila svůj proslov a já jsem na ní koukal jako asi ten největší debil pod sluncem. „ tak paní jako nevím kde jste tohle zase vyhrabala ale jinak je to v pohodě. A abyste si byla jistá, že ji neodkopnu tak vám řeknu jediné. Já ji miluju.“ Řekl jsem ji a ona jenom zakývala na nesouhlas, ale nevím co to jako mělo znamenat ten její proslov. Nic jsem jí neudělal.“ Mohl bych za ní?“ zeptal jsem se a ona jenom ustoupila ze dveří a já prošel. Přišel j sem ke dveřím od jejího pokoje a uslyšel jsem vzlykot. Zaklepal jsem ale na „dále“ jsem nečekal. Vešel jsem a Em ležela na posteli a byla schoulená v klubíčku a plakala. „Em?“ oslovil jsem ji a pomalu jsem si sedla na postel. Když mě uviděla hned se zvedla a přisunula se ke mně a obejmula mě. „ nic se ti nestalo?“ zeptala se mě. Jenom jsem na ní nechápavě koukal. „ Proč? Co se tady stalo?“ zeptal jsem se vyděšeně. „ Máma říkala, že ti něco udělá až tě uvidí ale nechápu co jí vadí.“ Řekla mi a já jsem se udivil. „ Ne nestalo se mi nic, ale potkal jsem ji u dveří a měla tam takový proslov.“ Řekl jsem, ale odmávl jsem to rukou. Přitáhl jsem si ji ještě blíž a objal ji. „ jak to, že nejsi v Paříži?“ zeptala se mě po chvíli ticha. „ přijel jsem za tebou“ řekl jsem ji. „ Jako vážně?“ zeptala se mě jako bych to teďka neřekl. „ jo musel jsem tě vidět, protože mě ta tvoje SMSks docela vyděsila. „ vysvětlil jsem jí a ona se jenom usmála. „ už jsem to všechno vymyslel“ řekl jsem jí  a ona se na mě podívala a naznačila mi ať říkám. „ No jelikož se stěhujete tak jsem myslel, že bych tě tady nekdy v noci vyzvednul a ty by jsi se přestěhovala zase k nám a tam tě máma hledat nebude a tak odjedou sami“ vysvětlil jsem ji a ona se hned usmála a políbila mě na rty. „ ty jsi nejlepší, na tebe se vždy budu moci spolehnout.“ Řekla m a já jsem si ji přitáhl do objetí. „ no a pak když mi budeme koncertovat tak ty budeš jezdit s námi, pokud budeš chtít.“ Řekl jsem jí a ona řekla, že je to dobrý nápad. Hned vstala a vytáhla z pod postele kufr.  Začala vytahovat věci ze skříní a já jsem ji šel pomoct. Ani ne za půl hodiny měla všechno sbalené, my jsme se rozhodly, že ve dvanáct v noci odjedeme. Bylo půl dvanácté a někdo zaklepal na její dveře honem jsme s Em uklidili ty kufry a potom Em řekla dále. Byla to její máma. „ Em pohu s tebou mluvit?“ zeptala se. „ hm“ řekla myslím si, že o tom všem ji asi už zas tolik ráda nemá. „ o samotě“ řekla ale Em jenom zakývala na nesouhlas. „ Dobře. Ráno odjíždíme“ řekla a Em hned zpozorněla a sedla si na postel. „řekla jsem ti snad jasně, že nika nejedu. Já se stěhovat nechci. Jeď si sama. A ještě něco kdybych se měla stěhovat tak to radši umřu“ řekla ji a zase si lehla na postel. „ to teda jedeš a jestli si myslíš, že tě tady nechám, jsi na omylu. Jsi moje dcera a pojedeš se mnou. A ještě něco Asi se budeme brát s Erikem.“ Řekla a Em hned vstala a postavila se před ní. „ to si ze mě děláš srandu?“ zeptala se jí, ale ona jenom zakroutila hlavou. „ ty si jako myslíš, že tenhle chlap může být můj nevlastní otec? Myslela jsem si , že svého otce sice nevlastního musím mít aspoň trochu ráda abych s ním vydržela pod jednou střechou. Takže jestli si myslíš, že já mám Erika ráda tak to jsi zase ty na omylu.“ Řekla ji a pak jenom čekala na její reakci. „ že ho nemáš ráda?  To si děláš prdel?“ zeptala se jí a hned jí natáhla jednu facku. „Nemlaťte jí“ zařval jsem na ní. „ a ty si jako myslíš co? Že mi bude poroučet?“ zeptala se mě ale já jsem ji jenom řekl „ ne nemyslím ale, že s vámi nechce jet a, že nemá ráda vašeho přítele tak za to jí mlátit nemusíte.“ Řekl jsem důrazně a chytl Em za ruku. „ to radši odjedu k tátovi ale já s tebou už žít nebudu nemám tě ráda.“ Řekla jí Em a ještě jí k tomu pak dodala „ tátu mám radši ten aspoň nezapomíná na mé narozeniny a má mě rád stejně tak i jeho přítelkyně takže se seberte a jeďte si s Erikem třeba do prdele.“ Zařvala na ni už a chystala se, že jí jednu vrazí ale její máma byla rychlejší a vrazila já jednu a pak asi ještě tři. Nestihl jsem ani nic udělat a už Em ležela na zemi a její máma do ní kopala a tak nějak všechno co se dalo. Když jsem se vzpamatoval tak jsem jí od ní. Pak její máma vytáhla z kapsy nůž ale to už jsem pořádně zakročil. Vyhodil jsem jí z pokoje a zvedl jsem Em z podlahy a položil jí na postel. „ Em? Jak je ti? Co tě bolí?“ zeptal jsem se jí. „ špatně. Bolí mě břicho a nohy, ruce a tak celkově všechno. Zavolal jsem klukům, ať přijedou sem, aby vzali věci, co si Em sbalila, protože ty bych už neunesl. Vzal jsem ji do náruče a nesl jsem ji do svého auta. Přijeli kluci a hned si šli pro věci a pak odjeli stejně tak i já. Jeli jsme do nemocnice.

Dašlí díl je na světě. Doufám, že se vám bude líbit. Kdyžtak zanechte Vote nebo Comment. Abychte věděli dneska jsem se přemohla a napsala jsem tři části když je ten  slavný den 1D birthday. Zítra přidám další.  :DDDD